+420 731 222 111 info@eurolines.cz
Zima ve Vídni: Jak se udržet v teple?

Zima ve Vídni: Jak se udržet v teple?

Teplota pod nulou, mráz a někdy i sníh dokáže vyčarovat pohádkovou atmosféru, ale přiznejme si, nikomu se nechce chodit po památkách v takové zimě. Seznamte se s místy, která stojí za to v tomto mrazivém období ve Vídni navštívit. Nebudou chybět bruslařské kreace na kluzišti, trénink curlingu, cesta do tropů v motýlím domě, ochutnávka horké čokolády a překvapivě i běžkování.

Zima ve Vídni č. 1: Zapoťte se na kluzišti

Od ledna do března se z vídeňského Rathausplatz stává jedno velké kluziště, kde máte možnost předvést ostatním své bruslařské nadání. Jako v ledovém království si budete připadat díky osvětlené fasádě zdejší radnice. Dovádět na ledě mohou všechny generace lidí, kteří milují tento zimní sport. Zahřejte se při bruslení na ledové ploše o rozloze až 8000 m². Nudit se zde zaručeně nebudete. Po celý den se na kluzišti rozléhají tóny známých hudebních hitů, které vás jednoduše dostanou do rytmu. Pokud se vám nechce do Vídně s sebou tahat brusle, pak si je můžete na tomto místě vypůjčit, a pozor, dokonce i předem zahřáté.

Zima ve Vídni č. 2: Jako v tropech

Mrznou vám uši, nohy i ruce? Pak se vydejte do tropů a nemusíte chodit ani daleko. Stačí nakouknout to Imperiálního motýlího domu, který je tropickou oázou s více než 400 volně poletujícími motýly. Tato krásná secesní budova je dnes oficiální součástí královského paláce Hofburg a před více než sty lety byste právě zde potkali císaře Františka Josefa I. se svou chotí Sisi, jak relaxují.

Zima ve Vídni č. 3: Curlingové šílenství

O curlingu jsme toho ještě nedávno moc nevěděli. A není se čemu divit, když teprve v roce 1998 se tento sport stal plnohodnotnou součástí zimních olympijských her. Dnes už ale není žádnou novinkou, a pokud chcete ke curlingu trochu přičichnout a co nejpřesněji dopravit po ledu své kameny do předem určeného prostoru, pak se vydejte na Rathausplatz, kde je připraveno hned několik curlingových drah. Své vítězství pak můžete oslavit horkým punčem nebo svařákem, který se tu prodává.

Zima ve Vídni č. 4: Horká čokoláda pro všechny

Nic v zimě nezahřeje tak, jako horká čokoláda. Ve této rakouské metropoli si ji můžete vychutnat ve speciální kavárně Demel ve stylu rokoka. Všechny vážené dámy, pánové, šlechta i vídeňská buržoazie s prvním zimním ochlazením mířila do Demelu, kde se servíruje horká čokoláda, která je tak bohatá a hustá, že se vám může zdát, že pijete tekutou tabulku pravé čokolády. Pokud budete hosty v kavárně Demel, pak nebuďte překvapení, že k vám bude zdejší personál hovořit v třetí osobě. Obsluhovat vás budou pouze ženy, jak tomu bylo v minulosti, které budou oblečeny do černých uniforem s bílým límečkem. Demel vám totiž nabízí cestu do minulosti s horkou čokoládou v ruce.

Zima ve Vídni č. 5: Na bežky do Vídně

Že se v městě nedá běžkovat? Nevěřte tomu! Ve Vídni je hned několik tratí na běžkování. Vyzkoušet můžete tu, která vede parkem Prátru nebo tu na Donauinsel. A to samozřejmě není všechno. Věděli jste, že autobusy Eruolines nedopraví do Vídně nejen vás, ale také vaše lyže a běžky? Vyhnete se tak hledání půjčoven a ráno jen tak vstanete a hurá na běžky do parků Schwarzenberků nebo na Wienerberg.

Mnichovské záhady – 5 faktů, které jste o Mnichovu zaručeně nevěděli

Mnichovské záhady – 5 faktů, které jste o Mnichovu zaručeně nevěděli

Každé město má své malé tajemství, které se podaří málokomu odhalit. A teď se podíváme na ty, které tají Mnichov. Co se ukrývá pod názvem München? Kdo zanechal stopu ve slavném Frauenkirche? Proč je bavorský národní pokrm ve skutečnosti omyl? Kdy vlastně začíná nejslavnější pivní festival a na jaká místa nemohli chodit muži společně se ženami? Je čas odhalit mnichovské záhady.

Věděli jste, že Mnichov získal název po benediktýnských mniších?

Slovo München je odvozeno od slova Mönch, což v překladu znamená mnich. Ten je také zobrazen na znaku města. Nejstarší písemná zmínka o Mnichovu pochází z roku 1158. Nedaleko kláštera benediktinů nechal bavorský a saský vévoda Jindřich Lev, jeden z nejmocnějších mužů Německa, postavit most přes řeku Isar, který mu měl zajistit bohatství z obchodu se solí. A byl to právě on, kdo je považován za zakladatele města, které se kupodivu stalo hlavním městem Bavorska až v 16. století. V roce 1180 přišel Jindřich o všechen svůj majetek, když ho císař obvinil ze zrady a veškeré jmění mu zkonfiskoval.

Věděli jste, že Weisswurst, národní jídlo Mnichova, vznikl vlastně omylem?

22. února 1857 již tradičně připravoval řezník Joseph Moser své slavné klobásy, když najednou zjistil, že nemá všechny potřebné ingredience. Došly mu střívka na plnění směsi! Hosté netrpělivě čekali na pokrm a po chvíli projevovali svou nespokojenost i hlasitým projevem. Aby vyřešil tento problém, použil jiná střívka, která byla mnohem tenčí. Joseph se bál, že mu klobásy při smažení prasknou, a tak se je rozhodl dát na 10 minut do vařící vody a hosté zajásali radostí, neboť Weisswurst byl objeven!

Tato mnichovská specialita je známá jako bílá klobása, která se podává s hořčicí a čerstvě upečeným preclíkem. Znamením dobrého Weisswurstu je jeho barva. Ta musí být bělostná jako sníh. Jediná věc, kterou by vaše oko mělo spatřit skrz střívko jsou zelené skvrny, které představují čerstvou petrželku. Jakmile uvidíte na klobáse cokoliv šedého, je to znamení špatné kvality. A takovému Weisswurst se vyhněte obloukem.

Věděli jste, že Oktoberfest začíná už v září?

Ačkoliv největší pivní festival v Mnichově nese název po měsíci říjnu, začíná už v září. V pozadí této „zvláštnosti“ není žádný dlouhosáhlý příběh s dramatickou zápletkou, ale pouho pouhé počasí, které je v září mnohdy příznivější a rozhodně teplejší. Proto se také organizátoři akce již tradičně rozhodli přesunout termín pivních slavností na září, aby si návštěvníci mohli vychutnat zahrady a pivní stany prodávající pravé bavorské pivo, které Mnichované oficiálně považují za pokrm, nikoliv za nápoj.

Každoročně festival navštíví 6 milionů příznivců chmelového nápoje, kterým se čas od času nějaký předmět vytrousí z kapsy. Mezi nejpodivnějšími věcmi, které skončily ve ztrátách a nálezech byly lidské zuby.

Věděli jste, že uvnitř Frauenkirche najdete stopu ďábla?

Na nejznámějším mnichovském náměstí Marienplatz najdete slavný kostel, který se vyjímá na nejedné pohlednici. Kdo by ale tušil, že uvnitř této stavby najdete otisk nohou samotného ďábla?

Legenda praví, že Jörg von Halsbach, architekt Frauenkirche, uzavřel smlouvu s ďáblem, když mu slíbil, že uvnitř kostela nebudou žádná okna, na oplátku za to mu ďábel pomůže vystavit Frauenkirche. Poté, co byla stavba dokončena, zavedl architekt ďábla do středu kostela, místa, odkud nebylo vidět jediné okno, protože je masivní sloupy zakrývají. Když pekelník zjistil, že jej stavitel oklamal, rozzlobil se a zadupal kopytem tak, že po něm v kostele zůstala stopa v podlaze.

Věděli jste, že v lázních Müller’sches Volksbad nemohli být muži se ženami v jednom bazénu?

Ano, to je pravda. Dnes jsou tyto lázně jedněmi z nejhezčích v Evropě, kdysi však bývaly pouhým bazénem pro chudé, které v roce 1901 daroval Mnichovu Karl Müller, a to pod jednou podmínkou, že budou přístupné všem. Bazén byl rozdělen na sekci pro muže a pro ženy, protože dříve nebylo vhodné, aby se páry společně koupaly. Nebojte, tento zvyk se zde dnes již nedodržuje, zato cestu v čase zde rozhodně podniknete. Tyto secesní lázně přinášejí blaho všem svým návštěvníkům.

Vídeň v jiném světle – legenda o chrámu sv. Štěpána

Vídeň v jiném světle – legenda o chrámu sv. Štěpána

Chrám sv. Štěpána je jako pokladnice mýtů a legend. Poznejte tajemství stavby, která po století měnila kabát a poznejte příběh o kohoutovi, který dnes střeží chrám. Zjistíte také, jak zvuk zvonů ze Stephansdomu pomohl Beethovenovi a jaký mají význam orli na střeše chrámu.

Nahlédnutí do historie budování Stephansdomu

Jedním ze symbolů Vídně je chrám sv. Štěpána. Když byla stavba v roce 1137 započata, nikdo netušil, že projde tak velkým množstvím rekonstrukcí. Původně románský chrám hned několikrát změnil kabát a stal se gotickou stavbou.

Hlavním důvodem přestavby byl požár, kvůli kterému bylo nutné chrám navrátit do původního stavu. Finální přestavba byla dokončena v roce 1263, ale tehdejšímu vládci Albertu I. se vzhled chrámu nelíbil. Představoval si stavbu, které budou dominovat prvky gotického stylu, a tak nezbývalo nic jiného, než se opět pustit do přestavby, která trvala dlouhá léta. O gotický nádech Stephansdomu se zasloužil Albertů syn a dokonce i vnuk Rudolf IV.

A u gotiky nezůstalo. Původně nedokončená severní věž byla úspěšně dostavěna v roce 1579, a to v renesančním stylu. V 18. století získal chrám trochu nádech baroka v podobě hlavního oltáře, který nese vyobrazení prvního mučedníka – sv. Štěpána.

Slibovaná legenda, která se nese po staletí

Nejznámější příběh, který se pojí se Stephansdomem se odehrává v 15. století, kdy rytíř Kaspar von Schlezer je vybrán císařem, aby doručil důležitý vzkaz sultánovi až do daleké Konstantinopole. Tento rozkaz mu není zrovna pochuti. Doma má mladou ženu, o kterou se bojí a kterou nechce opustit. Rozkaz je ale rozkaz, a tak musí Kaspar uposlechnout svého panovníka a vydat se na cestu. Po dlouhé výpravě konečně přijíždí k sultánovi a zprávu mu předává. Během svého návratu jej ale napadnou banditi, zajmou ho a prodají do otroctví. Tím ovšem legenda nekončí.

Kasparova žena čeká na svého muže několik let. Když se stále nevrací, chystá se provdat za jiného. Noc před její svatbou má zajatý Kaspar sen, kde vidí svou ženu stát před oltářem se svým kamarádem. Na konci své noční můry slyší tichý hlas, který mu říká, že je stále čas, aby tomuto sňatku zabránil. Řešením je přislíbit duši ďáblu, který mu slíbí, že ho za pár hodin do Vídně dopraví. Kasparovi nezbývá nic jiného, než na dohodu přistoupit. Rytíř má však jednu podmínku. Pokud se během cesty do Vídně probudí, duše peklu nepřipadne. Ďábel souhlasí.

Oba nasedají na kohouta a vydávají se k chrámu sv. Štěpána, kde se má svatba konat. Když se blíží k cíli, začíná svítat a kohout, jak mu přikazuje příroda, zakokrhá. Tím Kaspara probouzí z hlubokého spánku a zachrání tak jeho duši.

Co ale rytířova žena? Stíhá Kaspar svatbu přerušit? Happy end se v tomto příběhu samozřejmě koná. Svatbu v chrámu sv. Štěpána se podaří Kasparovi zastavit. Z vděčnosti ke kohoutu, který ho osvobodil z otroctví a přivádí zpátky do Vídně, nechává Kaspar umístit železného kohouta na střechu chrámu, kde je až dodnes. Tento kohout se stává nejenom symbolem vděku, ale také slouží jako ochrana před ďáblem, který může vykonávat své špatné činy jen do svítání a kohoutova prvního zakokrhání.

Čím dalším se Stephansdom proslavil?

Pokud jste dočetli legendu až do konce, pak víte, že se u Stephansdomu máte dívat na střechu, kterou chrání kohout. Tomu dnes dělají také společnost orlové, díky kterým se z chrámu sv. Štěpána stalo mistrovské dílo, které nad ostatními vídeňskými památkami vyčnívá. Už zdálky spatříte na střeše chrámu, který měl zastínit Svatovítskou katedrálu, dvouhlavého orla, který představuje symbol habsburských císařů, a dva jednohlavé orly, kteří reprezentují Vídeň a Rakousko.

Co byste před návštěvou chrámu sv. Štěpána měli vědět?

Do Stephansdomu můžete nahlédnout samozřejmě zdarma, i když za komentované prohlídky nebo vstup do věží, který vede přes 343 schodů, nějaké to euro zaplatíte. Dnes toto místo slouží především jako sídlo vídeňských biskupů a arcibiskupů, ale také jako místo posledního odpočinku významných osobností, mezi něž patří světoznámý skladatel W. A. Mozart, který se právě ve Staphansdomu oženil a nechal pokřtít dvě ze svých dětí.
Za zmínku rozhodně také stojí Pummerin, jeden z největších zvonů v celém Rakousku, který váží přes 20 000 kg. Právě díky zvonům na chrámu sv. Štěpána zjistil Ludwig van Beethoven, jak vážné jsou jeho problémy se sluchem. Při jejich rozezvučení se ptáci, sedící na zvonici, rozletěli do všech koutů a Ludwig v tu chvíli pochopil, že zvony, které dříve bez problémů rozeznal, dnes vůbec neslyší.

S chrámem sv. Štěpána se pojí nespočetně mnoho mýtů. Proslýchá se, že na levé straně u hlavního vchodu se nachází podivné vtisky. Přijdete na to, odkud se tu vzaly?

Do Stephansdomu se dostanete podzemkou U1 nebo U3. Stačí vystoupit na stanici Stephansplatz.

Fenomén street foodu – Bunsmobile jako špička berlínských food trucků

Fenomén street foodu – Bunsmobile jako špička berlínských food trucků

Není tajemstvím, že v Evropě se rozvinul zajímavý styl stravování. Food trucky nabízí kolemjdoucím všemožné varianty pouličních delikates. Proč ale právě něco tak jednoduchého jako restaurace na kolech je tak speciální? A jak Bunsmobile docílil toho, že se stal nejlepším food truckem v Berlíně?

Food trucky vyhání gurmány do ulic!

Food trucky při své jízdě ulicemi nabízí neobvyklé pokrmy plné exotických přísad, gurmánských kreací a gastro inovací. Není možné je srovnávat s fast foody či jiným druhem rychlého občerstvení. To by byl gastro hřích!

Být mobilní znamená, že food trucky mohou změnit místo kdykoliv!

A to také dělají. Speciality, které podávají, jsou přístupné lidem z různých měst i čtvrtí. Food trucky jsou vždycky k dispozici, aby uspokojily váš hlad. Ideální je navštívit restauraci na kolech na festivalech, kdy vás jídlo uspokojí i během velmi krátké pauzy mezi koncerty.

Food truck = svoboda!

Ne všichni vlastníci food trucků začali svůj byznys kvůli tomu, že milují vaření, i když určité schopnosti se od nich očekávají. Mnoho z nich toužilo po svobodě, kterou food truck nabízí. Kreativitě se u food trucků meze nekladou a každý se může rozhodnout, kterým směrem se vydá. Chcete mít food truck, který bude prodávat speciality z vajíček na všechny způsoby? Chcete mít food truck, který se bude specializovat na burgery? Tak směle do toho!

Food trucky se vyplatí!

Během putování po Evropě člověku vyhládne. Restaurace ale servírují jídlo s cenami, které rychle nabourají i tak už napnutý rozpočet. Food truck je jiný. Za pár korun seženete plnohodnotný pokrm z vysoce kvalitních surovin a ještě si jej můžete sníst venku v parku. No není to sen?!

Znáte nejznámější berlínský food truck, který prodává nejlepší berlínské Burgery? Je nám ctí vám představit Bunsmobile!

Majitelé tohoto unikátního vozu pochází z Kanady a Francie. Pabla a Mathildu dlouho fascinovalo dění kolem street foodu a pak přišli s nápadem, že by si oni sami mohli založit food truck, a to v samotném Berlíně, v centru veškerého dění. Chóry na jejich hamburger se slaninou a hamburger se smaženým kuřecím masem se pějí i za hranice Berlína.

Historie tohoto food trucku rozhodně není nudná. Pablo a Mathilde se rozhodli vyjít na světlo s tím, co jejich žlutý miláček v minulosti dělal. „Bunsmobile byl v 80. letech armádním food truckem Spojených států. Byl zaparkován na letišti Tempelhof a jeho hlavní úlohou bylo nasytit vojáky. Když v roce 1990 z Berlína odešli, truck tu po nich zůstal. Jednu dobu dokonce účinkoval v televizi, a to v době, kdy se objevoval v seriálu Balko. Poté byl prodán. My jsme měli štěstí, že jsme se k němu v roce 2013 dostali.“

A přesně v ten rok se rozjel i prodej pouličního jídla, které žlutě nabarvený Bunsmobile začal Berlíňanům nabízet. „Nejdřív jsme prodávali různé varianty housek, jako třeba housky s bůčkem, pak ale také burgery, sýrové sendviče, gaspachos, saláty, francouzské pečivo a naši chloubu – přírodní víno.“

Mít vlastní truck, se kterým byste mohli objíždět svět, se může zdát jako sen, ale není to tak jednoduché, jak se zdá. Nejde si prostě jen koupit vůz a začít vařit. S otevřením food truck byznysu se pojí spousta papírování a administrace, ale Mathilde tvrdí, že je to mnohem jednodušší, než si otevřít restauraci, a určitě to za to stojí!

Berlínští akrobaté létají vzduchem v Chamäleonu

Berlínští akrobaté létají vzduchem v Chamäleonu

„Vždy jsme chtěli předvádět současnou akrobacii a režírovat show, která je jedinečná a něčím neočekávaná. Po několika letech jsme si uvědomili, že pro něco takového existuje vlastě název Cirque nouveau! Tak jsme tady. Nový cirkus!“ to jsou slova Anke Politz, kreativní ředitelky berlínského nového cirkusu Chamäleonu, která vás prostřednictvím rozhovoru vezme na jeho prohlídku.

Zábava bez jazykových bariér

V mnoha evropských metropolích se pořádají představení, která jsou údajně „tourist friendly“. Poté co si koupíte vstupenku, zjistíte, že vůbec friendly nejsou a kvůli neporozumění řeči nemáte z celého představení zhola nic. To vám v Chamäleonu nehrozí! Zdejší umělci nejsou herci, nýbrž akrobaté, kteří budou hrát svými těly.

Super místo se suprovým programem

Sál, ve kterém sídlí divadlo Chamäleon se nachází ve známé berlínské čtvrti Mitte a byl vybudován už v roce 1906. Mělo se z něj stát místo, které by v lidech vzbuzovalo nadšení z umění a kultury. Hackesche Höfe tvoří osm propojených nádvoří, které zdobí secesní domy. Divadlo mění svůj program zhruba po šesti měsících. Se svým vystoupením se zde střídají jak mezinárodní společnosti, tak také zdejší talentovaní berlínští umělci.

Podařilo se mi vyzpovídat Anke, kreativní ředitelku Chamäleonu, která vám prozradí, proč při návštěvě Berlína Chamäleon zařadit na seznam „Must see“.

Čím se Chamäleon liší od jiných divadel?
Jsme jediné divadlo v Německu, které má takto zaměřený program a pracujeme velmi uměleckým způsobem – každé vystoupení je našemu dějišti v podstatě ušité na míru, a to proto, aby splnilo všechny požadavky. Chceme prezentovat mimořádnou cirkusovou práci a poskytnout našim hostům skvělý zážitek

Jakou má Chamäleon historii?
Chamäleon jako divadlo má velmi vzrušující historii. Je považováno za velmi svobodné divadlo, a to nejen svým smýšlením. I naše poloha je jedinečná. Hackesche Höfe (obnovená nádvoří) jsou jedním z nejznámějších a historických míst v Berlíně. Samotné divadlo bylo založeno hned poté, co byla zbořena Berlínská zeď, a to v roce 1991. Umělci chtěli prezentovat svou vizi nového cirkusu a jeho rozmanitost. Pomohli nám vybudovat úspěšné jméno na německé scéně a dodnes jedno z nejživějších a vzrušujících pódií v Berlíne.

Máte nějakou vizi do budoucna? Něco, čeho byste chtěli dosáhnout?
Skvělá věc na novém cirkusu je jeho otevřenost a nekonečné tvary – žije mezi všemi druhy uměleckých forem a vždy bude nečekané a jiné. Chtěli bychom zůstat místem, kde umělci přicházejí zkoušet nové nápady a kde diváci hledají výjimečné a nové zážitky.

Vzpomínáte si, kdy byla první show a jaký byl program?
Naše první vystoupení nového cirkusu neslo název „100%“ a jeho zahájení bylo 14. září 2004.

Proč by měli lidé navštívit Chamäleon?
Lidé by měli přijít, pokud chtějí získat představu o tom, proč je Berlín jedním z nejkreativnějších míst na světě, a to, co v Berlíně utváří skvělou energii. Chamäleon je tavícím kotlíkem pro všechny kultury, umělecké formy, skvělou zábavu, která je předváděny v nejkrásnějším historickém sále v Berlíně. Náš personál je super přátelský a servíruje nejlepší nápoje ve městě.

Více o novém cirkusu Chamäleon na www.chamaeleonberlin.com