+420 731 222 111 info@eurolines.cz
Vídeň a nákupy (nejen) v Primarku

Vídeň a nákupy (nejen) v Primarku

Vídeň už dávno nejsou jen památky. Stále více návštěvníků míří do starobylé metropole či jejího okolí za neodolatelnými nákupy. Ať už do Primarku, magnetu “shopaholiků”, obchodních center, ale též bezpočtu dalších skvělých míst: co třeba zamířit na bleší trhy?! Nasedněte do našeho pohodlného autobusu s WiFi připojením a vzhůru do nákupního ráje!

Vídeň a nákupy: Primark v G3

Snad každý dnes zná slavný irský módní řetězec Primark, kam míří nejen davy cizinců, ale i místních milovníků módy. Moderní a dobře padnoucí oblečení, za které utratíte třeba jen 3 eura, je tím hlavním důvodem, proč nejen dívky se svými kamarádkami vyráží na víkendové nákupy do Vídně. Primark se nachází v nákupním centru G3, kde narazíte i na známé značky jako H&M, Mango, Tally Weijl i na obchody s oblečením, které v Čechách zatím nemáme. V G3 je také WiFi připojení, díky kterému můžete skypovat se svým „módním poradcem“, který rád poskytne objektivní názor, zda vám šaty dobře padnou či ne. A ještě malý tip pro vás! Do Primarku vás zcela zdarma zaveze autobus z Floridsdorf, který do G3 jezdí každých 30 minut, a to 6 dní v týdnu (pondělí – sobota).

Vídeň a nákupy: Luxus, elegance a styl

Víte, kde hledat nejluxusnější butiky ve Vídni, které jsou proslulé svou elegancí a dobrým vkusem? Vydejte se do Zlaté čtvrti ležící ve Starém městě. Čekají na vás módní kusy značky Prada, Saint Laurent, Emporio Armani, Louis Vuitton, Valentino, Roberto Cavalli, Mulberry a mnoho dalších. Vídeň vám umožní poznat kosmopolitní život s trochou tradičního rakouského šarmu. Stačí popojít na náměstní Kohlmarkt, kde můžete obdivovat šperky od Wagnera, Bucherera i Schullina.

Vídeň a nákupy: Nákupní centra

Ringstrassen Galerien

Chystáte se do Vídeňské státní opery, ale zjistili jste, že je něco v nepořádku s vaším oděvem. Nevěšte hlavu, kousek od Opery je nákupní centrum Ringstrassen Galerien, kde si můžete vybrat vhodné oblečení na večer i na den. Tento nákupní dům ukrývá 70 obchodů, kaváren i restaurací, kde dostanete jak vídeňskou kávu, tak i božský sacher dort. Na co upřít svůj zrak? No přece na skleněný most, který propojuje dvě budovy, za které si uznání zaslouží architekti Wilhelm Holzbauer a Georg Lippert.

Wien Mitte

Obchodní dům na správném místě, to je Wien Mitte, který leží poblíž Stadtparku a Ring Road. Nemůžete ho minout, pokud se necháváte unášet okouzlujícím pohledem na katedrálu sv. Štěpána, jež je považována za jednu z nevýznamnějších gotických památek Vídně. Nákupní centrum Wien Mitte prošlo rekonstrukcí a koncem roku 2012 bylo znovu otevřeno. Moderní architektura, móda a dobré jídlo láká mnoho shopaholiků z celého světa. Pokud vám při nákupu vyhládlo, pak se zajděte občerstvit tím nejlepším falafelem ve městě.

Lugner City

Nákupní dům, ve kterém by se dalo i bydlet? To je Lugner City. Toto místo je domovem 110 obchodů, restaurací, kaváren, fitness centra, kina, a dokonce zde ordinuje i pár rakouských doktorů. Zdejší nákupní centrum sice má bohatou nabídku, avšak někomu se může zdát ne zcela přehledné. Výhodou však je, že v pracovní dny jsou obchody otevřeny až do 21:00 hodin a kina dokonce až do půlnoci. Místní zde rádi zajdou na oběd, který nejen dobře chutná, ale je taky za dobrou cenu.

Vídeň a nákupy: Bleší trhy a starožitnosti

S blešími trhy se doslova roztrhl pytel. A není se čemu divit. Proč za věc, kterou si obléknete jen jednu sezónu vyhazovat majlant, když ji můžete mít za pár centů? Stáčí znát ta správná místa a jedním z nich je „blešák“ na Naschmarkt. Přes 400 obchodníků zde nabízí každou sobotu od 6:30 do 18:00 hodin své zboží. Přehrabování se v hromadách zbytečného haraburdí s vírou, že brzy narazíte na věc, která by se vám opravdu mohla hodit, je někdy až adrenalinovým sportem.

Milovníci starých věcí budou jako v sedmém nebi na trhu umění a starožitností Am Hof. Můžete se zde vydat od března do listopadu, každý pátek a sobotu od 10:00 do 18:00 hodin. Co je možné na tomto místě pořídit? Nejrůznější obrazy, starožitnosti, rámy, ale i porcelánový servis a staré hračky. Další zastávkou je Ringstraßen Galerien, jež je domovem sta vystavovatelů, kteří vám na trhu se starožitnostmi umožní cestovat v čase, a to každou druhou a čtvrtou neděli v měsíci. A jaké poklady na vás zde čekají? Starožitné šperky, vinylové desky, plakáty, knihy i pohlednice.

Vídeň a nákupy trochu jinak

Vídeň není jen módní metropolí, ale také gastronomickým centrem. Je čokoláda vaší vášní a závislostí? Pak si do své navigace zadejte adresu Rotenturmstraße 16, kde je čokoládovna Heindl s bohatou tradicí. Její historie sahá až do roku 1953, kdy se Walter a Maria Heindlovi rozhodli světu představit svou lahodnou čokoládu. Jistě znáte Mozartovy koule, které jsou kombinací mléčné čokolády s lísko-oříškovou náplní a pistáciovým marcipánem. Hlady ani nevidíte? Podívejte se na Brunnenmarkt, kde své stánky každý den staví více než 170 obchodníků se zeleninou, rybami i exotickým kořením. Tak nezapomeňte doma peněženku, ať se můžete na trhu do sytosti najíst.

Mimochodem, pokud vás zajímají památky, přečtete si náš přehled Vídeň a památky.

Více informací o Vídni a nákupech

https://www.wien.info/cs (čeština)

https://www.wien.gv.at/ (němčina)

Vídeňská státní opera – cesta ke slávě

Vídeňská státní opera – cesta ke slávě

Jedna z nejlepších oper na světě byla v roce 1869 slavnostně otevřena během představení Mozartovy opery Don Giovanni, u které nemohl chybět ani samotný císař Franz Josef s manželkou Sissi. A od té doby její sláva jen roste. Mnozí hudební géniové si pro své koncerty vybrali právě tuto novorenesanční budovu v samotném centru Vídně. I spousta Čechů, a nejen těch bohatých, míří do vídeňské opery na vrchol plesové sezony. A nyní je čas vydat se na její prohlídku.

Vídeňská státní opera: památka s mnoha historickými zvraty

Stavba první vídeňské opery byla zahájena už v roce 1861 a dokončena byla o osm let později. Plány budovy novorenesančního slohu vypracovali architekti August Sicard von Sicardsburg a Eduard van der Nüll. Jednoduché to budova opery nikdy neměla. Ještě před dokončením stavby potkal její tvůrce tragický konec. Eduard z nepochopitelných důvodů spáchal sebevraždu a Augusta o několik týdnů později zasáhl infarkt. Ani jeden z nich tak nespatřil své mistrovské dílo.

Budova opery je jednou z hlavních staveb, které zdobí Ringstraße. Ne vždy však nesla své nynější pojmenování. Teprve roce 1920 se rozhodlo, že dojde k přejmenování, a tak se z původní Vídeňské dvorní opery stala opera státní.

Koncem druhé světové války proběhlo bombardování Vídně, které zasáhlo i operu. Nejen že byla zničena velká část budovy, ale také rekvizity pro více než 120 oper a nedochovalo se ani přes 150 000 kostýmů. Bombardováním nezasažené zůstalo jen hlavní průčelí, centrální schodiště i hlavní lobby.

Po válce se uvažovalo, zda má cenu pouštět se do rekonstrukce nebo zda bude lepší vystavět kompletně novou a jinou budovu. Nakonec bylo odhlasováno, že původní stavba musí zůstat, protože už v té době byla ikonou města. Rekonstrukce trvala deset let a v roce 1955 byla státní opera slavnostně znovuotevřena při představení Fidelia od Ludwiga van Beethovena. Zahajovací ceremonie byla dokonce vysílána rakouskou televizí.

Jak to s vídeňskou památkou vypadá dnes?

Vídeňská státní opera je neodmyslitelně napojena na vídeňskou filharmonii, která sice funguje samostatně, ale její členové jsou vybíráni z orchestru Vídeňské státní opery. Vídeňská opera je jedním z nejzaneprázdněnějších operních domů, a to nejenom v Evropě. Aby také ne, když za rok dokáže vyprodukovat až 60 oper a uskutečnit přes 200 představení. Není tajemstvím, že je také domovem nejlepších vídeňských operních pěvců. Být součástí vídeňské operní společnosti je velkou poctou. Dokonce se stala držitelem světového rekordu, a to když v roce 1991 Placido Domingo po svém mistrovsky ztvárněném výkonu Othella obdržel od publika ovace, které trvaly neuvěřitelných 80 minut.

Zajímavosti z Vídeňské státní opery

Vídeňská opera využívá ke svým vystoupením až 180 000 kostýmů, které se však nevejdou do hlavní budovy, a tak jsou umístěny ve vedlejší budově, ke které vede podzemní tunel. Kolik diváků se vejde do hlediště Vídeňské opery? Tomu neuvěříte, ale celkem je k dispozici až 1709 míst k sezení a 567 míst ke stání, což činí neuvěřitelné číslo 2276. O dobrý chod opery se stará až 1000 zaměstnanců. Pokladem opery jsou nejen hlasy zdejších vystupujících, ale také křišťálový lustr, který zdobí auditorium. Vyčistit 1100 žárovek, které zajišťují osvětlení zabere údržbářům zhruba jeden týden.

Co stojí za vidění uvnitř Vídeňské státní opery?

Jednou z nejoblíbenějších místností je čajový salón, který dříve sloužil císaři a jeho rodině, a tak jeho strop a stěny nemohlo zdobit nic jiného než 22 karátové zlato.

Ihned po vstupu do budovy vídeňské opery vás zaujme velké schodiště, po jehož stranách objevíte podobizny Augusta Sicarda von Sicardsburga a Eduarda van der Nülla, mužů, kteří stojí za vznikem opery. Hned nad nimi jsou umístěny obrazy od Johanna Preleuthner, které mají symbolizovat balet a operu. Nezapomeňte se při chůzi po schodech podívat vzhůru. Právě tam se nachází malba zobrazující balet, komickou operu a tragickou operu. 

Schwindovo foyer nese název podle šestnácti olejomaleb od Moritze von Schwinda, které zdobí sál. Nezapomeňte navštívit také sál Gustava Mahlera, který lidé mohli do roku 1997 znát jako čalouněný sál, protože jeho zdi zdobí tapisérie s motivy Mozartovy Kouzelné flétny od Rudolfa Eisenmengera.

Vídeňská státní opera pořádá komentované prohlídky

Chcete-li proniknout do tajů Vídeňské opery, pak se vydejte na prohlídku s průvodcem, který vám během 40 minut prozradí vše o nejprestižnější budově ve Vídni. Pokud se chcete prohlídky zúčastnit, pak se kterýkoliv den od 10:00 h do 16:00 h dostavte na roh Opernring/Operngasse.

Pár rad před návštěvou vídeňské operní památky

Vídeňská opera patří k těm místům, kde jsou turisté vítáni, a tak aby i oni rozuměli slovům ze zdejšího repertoáru, jsou do sálu umístěny obrazovky, na kterých běží anglické i německé titulky. Návštěva Vídeňské opery je událostí a nesluší se do ní jít nevhodně oblečen, a tak pokud se chystáte poctít ji svojí návštěvností, pak nezapomeňte nechat džíny doma.

Opera pro všechny zadarmo

Vídeňská státní opera je místem, které by měl každý milovník klasické hudby alespoň jednou za život navštívit. Ovšem vstupenky na představení nejsou nejlevnější. Pokud ale opravdu toužíte být svědky umění tohoto operního domu, pak od dubna do června a v září můžete s ostatními fanoušky sledovat pod širým nebem prvotřídní představení. Na Karajan-Platz vysílá Vídeňská státní opera kolem 80 živých vystoupení, které promítá divákům na stěně o velikosti 50 m2, a to celé zdarma.

Více informací o Vídeňské státní opeře

https://www.wiener-staatsoper.at/ (německy)  

Vídeňský Prátr – pouť po celý rok

Vídeňský Prátr – pouť po celý rok

Prátr, to je gigantická pouť s neopakovatelnou atmosférou. Je vůbec nejstarším zábavním parkem v Evropě a miloval ho už král valčíku Johann Strauß. Dnes tady stojí více než 250 unikátních atrakcí, na kterých se nechává adrenalinem a zábavou každý rok unášet na 4 miliony návštěvníků z celého světa.

Jak lidé ve Vídni k Prátru přišli

Vídeňská šlechta milovala zábavu a císař Josef II. ji chtěl dopřát i svým poddaným. V roce 1766 tak dal lidu Prátr: rekreační oblast, ze které se později stal oblíbený zábavní park. Chodit sem za zábavou mohli všichni Vídeňáci, a to bez rozdílů pohlaví, či vznešených titulů. Toho, že císař svolil se zřizováním stánků s jídlem a pitím, využili hospodští i kavárníci, kteří si zde otevřeli živnosti. Prátr přilákal také nejrůznější provozovatele houpaček a kolotočů. A brzy, už v roce 1895, vznikl zábavní areál, který lidé začali nazývat „vídeňské Benátky“.

U ruského kola jste mohli vídat randit služebné s vojáky a vystupovat potulné zpěváky i flašinetáře. Někdy zde také probíhaly ostré boje mezi kolotočáři a provozovateli domů hrůz a kuriozit, kteří se snažili získat každého nového zákazníka. Vídeňský Prátr si zamiloval i král valčíků Johann Strauß, který sem pravidelně chodil čerpat inspiraci.

K Prátru se nejlépe dostanete fialovou linkou metra U2 a vystoupíte na stanici Praterstern. Prátr není možné minout. Již z dálky vidíte obrovské ruské kolo, které je jeho dominantou a skvělým orientačním bodem i pro procházky Vídní.

Ruské kolo: symbol vídeňské zábavy

Tohle je na Prátru snad nejlepší: vstup do tohoto ráje zábavy je zdarma. Platíte jen za atrakce, na které se rozhodnete jít. A vybírat je opravdu z čeho. Prátr je domovem neuvěřitelných 250 atrakcí. Doporučujeme vyzkoušet obří ruské kolo, kam můžete jen za předpokladu, že netrpíte závratěmi. V této atrakci se dostanete do výšky až 64,75 metrů, odkud budete mít skvělý výhled na historickou Vídeň.

Rakouská šlechta si mohla vyjížďky do nebes užívat už v roce 1897, kdy bylo kolo na počest císaře Františka Josefa I. postaveno. Dnes je 15 kabin volně dostupných k pronajmutí na speciální události. Konají se zde romantické večeře i svatby. V jedné historicky autentické kabině se můžete vrátit při vyjížďce do roku 1897, v další – navržené firmou Swarovski – si zase dopřát křišťálovou večeři. Ruské kolo je ve Vídni v provozu po celý rok. Můžete tak poznat Vídeň z výšky ve všech ročních obdobích.

Atrakce v Prátru: zábava a adrenalin pro prarodiče i děti

Práterská věž je novinkou vídeňského zábavního parku a chlubí se titulem nejvyššího řetízkového kolotoče na světě. Vyveze vás do výšky 117 metrů a otáčí se s vámi rychlostí až 60 km/h. Jakmile jednou na tuto adrenalinovou atrakci vstoupíte, není již úniku. Hodně otrlí mohou vyzkoušet také Černou mambu, která vás prožene vzduchem, a to rychlostí 80 km/h. Máte pro strach uděláno? Pak vás ani Hotel Psycho ničím nepřekvapí.

Ve 40 stupňových vedrech se můžete osvěžit na vodní dráze Aqua Gaudi, kde si vychutnáte jízdu starobylým městečkem Mayem nebo v Aqua Ballu, kde uzavřeni v míči o velikosti člověka budete „šlapat“ vodu. Vítězí ten, kdo je první v cíli.

Toužíte-li naopak po projížďce na historické horské dráze, pak vyzkoušejte přímo tu nejstarší, co se ve Vídni nachází. Poznáte hory, údolí, skály, jeskyně i skřítky, kteří vám budou mávat na cestu.

I ti nejmenší návštěvníci se tady mají na co těšit. Podnikněte výlet za ledními medvědy a tučňáky na atrakci zvané Ledovec. Starý vídeňský vlak duchů vás zase zaveze do pohádky, kde se seznámíte s Červenou Karkulkou, Maxem a Moritzem a dalšími pohádkovými bytostmi.

Madame Tussaud: na návštěvě u celebrit

Kabinet voskových figurín Madame Tussaud dorazil i do Vídně. Na ploše 2 000 m2 můžete vidět přes 70 osobností, které se podílely na slávě Vídně i celebrity, které dnes hýbou světem. Na čtyřech podlažích spatříte císaře Františka Josefa s jeho chotí Sisi, Wolfganga Amadea Mozarta, Johanna Strauße i třeba Gustava Klimta. Ze světových hvězd to pak bude pirát Johnny Depp, krásná herečka Nicole Kidman a legendární zpěvák Michael Jackson.

Kam v Prátru na oběd

V Prátru rozhodně nikdo neumře hlady. Míst, kde zaplníte žaludek dobrotami, zde najdete spoustu a vybere si každý, ať už má v peněžence stoeurovku či jen pár drobných,

V nabídce jsou jednak klasické bufety, prodávající vídeňské párky, klobásy i langoše, ale také vytříbené restaurace servírující tradiční vídeňský řízek i kvasnicové knedlíky.

Jedním z vyhlášených hostinců je Eisvogel, který zaměstnává prvotřídní šéfkuchaře a vídeňské dobroty tady připravují už od roku 1805. Na pivo a vyhlášené vařené koleno se sjíždějí turisté z celého světa do hostince Schweizerhaus. Do císařských dob se zase přenesete v restauraci Lusthaus, která stojí v bývalém loveckém pavilonu a tomu i dnes odpovídá menu plné delikates.

Více informací o Prátru

https://www.wien.info/cs (čeština)

http://www.prater.at/ (němčina)

https://www.praterwien.com/en/home/ (angličtina)

Vídeň a památky – Belvedere, slavný palác a umělecká galerie v jednom

Vídeň a památky – Belvedere, slavný palác a umělecká galerie v jednom

Palác Belveder je pokladnicí, která však není plná drahokamů a zlata, ale uměleckých děl slavných světových malířů a umělců. Ohromí vás největší sbírka obrazů Gustava Klimta, palácové místnosti, kde žil slavný vojevůdce princ Evžen Savojský i symetrické zahrady v barokním stylu. Prozradíme vám mnohá zdejší dramata i to, jak se do paláce Belvedere dostat a jaké vstupenky jsou pro vás cenově nejvýhodnější.

Za stavbou tohoto slavného paláce stál princ Evžen Savojský, kterému se přezdívalo Malý kapucín. To vše kvůli jeho drobné postavě a oblibě v hnědé barvě. Už od malička si rodina navíc přála, aby se Evžen dal na církevní dráhu. Své rodiče poslechl, ale brzy poznal, že studium teologii, ač se jemu do hloubky věnoval, není nic pro něj. Ve dvaceti letech odložil kariéru kněze na hřebík a propadl své vášni, jíž byly životopisy slavných vojevůdců. Život Alexandra Makedonského prý prince inspiroval natolik, že se z něj stal vojevůdce. A v roce 1714 začal Evžen Savojský budovat své letní sídlo ve Vídni, dnes známé jako Belvedere.

Klimt a drama jeho Dámy ve zlatém

Ve vídeňském Belvederu najdete unikátní sbírku děl vídeňského malíře Gustava Klimta. Jeden obraz zde však chybí. Je jím Dáma ve zlatém a film plný dramatických zvratů zpracovaný nedávno na toto téma obletěl kina celého světa. O práva na vlastnictví tohoto obrazu se za poslední desetiletí strhl obrovský boj.

Modelem Klimtova obrazu byla továrníkova žena Adele Bloch-Bauerová, jejíž portrét je nejkrásnějším secesním dílem a ikonou vídeňského umění. V roce 2000 v Rakousku proběhla restituce majetku zabaveného nacisty.

O navrácení rodinného díla se v té době pokoušela i Maria Altmannová (ve filmu ji hraje slavná Helen Mirren), neteř továrníka Ferdinanda Bloch-Bauera.

Maria žalovala Rakousko o vlastnictví portrétu Adele Bloch-Bauerové a dalších obrazů ze sbírky svého strýce, které byly v paláci Belvedere vystavovány. V roce 2006 rakouští soudci rozhodli, že Maria Altmannová je právoplatnou majitelkou tohoto a dalších čtyř obrazů z dílny Gustava Klimta. Obraz Dáma ve zlatém neboli Portrét Adele Bloch-Bauerové byl posléze zakoupen miliardářem Ronaldem Lauderem, který je nejen synem slavné Estée Lauderové, která založila kosmetickou společnost nesoucí její jméno, ale také majitelem galerie na Manhattanu, kde najdete díla rakouského a německého moderního malířství.

Malý tip: Pokud chcete poznat Belvedere než do něj zamíříte, pak si zajděte do kina na film Dáma ve zlatém od režiséra Simona Curtise, který nejen ukazuje interiér paláce, ale rovněž také zachycuje život rodiny Bloch-Bauerové i boj o vlastnictví portrétu Adele.

Horní Belvedere, domov Schieleho i Kokoschky

Horní Belvedere však není proslulý jen jedním obrazem, ale především svou působivou sbírkou rakouského umění, které se datuje od středověku až po současnost. Ti, kdo se alespoň trochu zabývají uměním ví, že ukrývá největší sbírku děl Gustava Klimta na světě. Dámu ve zlatém sice neuvidíte, zato spatříte zlaté obrazy Polibek a Judita a dalších 22 obrazů, které zahrnují portréty, krajiny a alegorické výjevy. Kromě Klimtova umění zde můžete vidět i díla Egona Schieleho či Oskara Kokoschky. V Horním paláci se nikdy nebydlelo a ani nebyl pro tyto účely stavěn.  Už od 19. století se tato část paláce používala jako umělecká galerie a místo, kde se lidé bavili třeba i během cirkusového představení.

Horní palác je otevřen návštěvníkům denně od 10:00 do 18:00 hodin.

Dolní Belvedere, zlaté pokoje i groteskní sál

Zatímco Horní Belvedere sloužil k reprezentačním účelům, Dolní Belvedere plnil funkci obytného paláce. Obdivovat můžete mramorovou galerii, která se stala domovem soch tří žen z Herculanea. V roce 1736 byly tyto sochy prodány drážďanskému soudu, a tak jejich autor Parodi vytvořil další, které je věrohodně nahradily. V galerii stojí za to si všímat zdí, které jsou zdobeny válečnými trofejemi. Právě díky nim poznáte vojenské úspěchy prince Evžena. V této místnosti směřujte svůj zrak hodně vysoko, jen tak totiž na stropě spatříte štukový reliéf oslavující prince jako bojovníka.

Další obdivuhodnou místností je zlatý pokoj, který kdysi sloužil jako místo, kde se vedly dlouhé konverzace. Jeho stěny byly kryty hedvábím se vzorem keřů a ptáků. Poté, co palác převzala Marie Terezii, byla tato místnost proměněna ve zlatý pokoj, někdy také nazývaný porcelánový pokoj.

Groteskní sál je natolik výrazný, že je téměř nemožné jej minout. Malíř Jonas Drentwett se při zdobení stropu jaksepatří vyřádil. Na zdech můžete hledat čtvero ročních období i vyobrazení čtyř živlů. Fádní rozhodně nejsou ani stěny bez oken. Ty ukazují tři grácie ztělesňující mužské a ženské principy.

Dolní Belvedere je otevřený každý den od 10:00 do 18:00 hodin.  A pozor, ve středu výjimečně až do 21:00 hodin.

Belvedere a Zimní palác: skrytá chlouba prince EvženA

Zimní palác byl původně okázalým sídlem prince Evžena Savojského, který se v 18. století dostal do vlastnictví císařovny Marie Terezie. Palác sloužil mnoha účelům. Jednou byl užíván jako státní pokladnice, jindy zase jako ministerstvo financí. V současné době jsou místnosti tohoto barokního skvostu ponechány ve své původní podobě a jsou také přístupné pro veřejnost. Můžete tak nahlédnout do modrého, žlutého i červeného pokoje a milovníci literatury a knih se mohou podívat i do palácové knihovny. V zimním paláci jsou také ukryta umělecká díla, která byla zapůjčena z drážďanského Zwingru. Podívat se můžete na obrazy od Rembranta či Tiziana.

Belvedere a exotická Oranžerie

Při prohlídce Belvederu se jděte podívat i do Oranžerie, která byla vyhřívanou zimní zahradou, kde se pěstovaly pomerančovníky, kterým se díky posuvné střeše nebývale dařilo. Po smrti prince Eugena byla Oranžérie přemístěna do Schönbrunnu a vy se zde dnes můžete kochat sbírkou středověkého umění. Do Oranžérie se dostanete denně od 10:00 do 18:00 hodin, a to v rámci prohlídky Dolního Belvederu.

Unikátní zahrady paláce Belvedere

Palácové zahrady jsou jediným místem, kde se můžete jako turisté vydat, aniž byste platili vstupné. Zahrady, které spojují Dolní Belvedere s Horním Belvederem, jsou otevřeny denně od 10:00 do 18:00 hodin. Architektem tohoto parku se stal Dominique Girard, který dbal na to, aby zahrady ve stylu italského a francouzského baroka byly vytvořeny v přísně symetrickém provedení s centrální osou. Napříč zahradami spatříte živé ploty, stromy sahající až k nebi, sochy i fontány.

Mohlo by se hodit: vstupenky a doprava

Cena vstupenky na prohlídku Horního Belvederu běžně stojí 11 €, Dolního Belvederu pak 9,50 €.

Pokud si koupíte ale jednotnou vstupenku na prohlídku obou subjektů, zaplatíte „pouze“ 17 €. Mládež do 19 let má pak vstup do paláce Belvedere zdarma.

Pokud si potřebujete zadat do svých navigací adresu, abyste palác bez problému mohli najít, pak Horní Belvedere se nachází na adrese Prinz-Eugen-Strasse 27 a jezdí zde tramvaj D (zastávka Schloss Belvedere), 18 a O (zastávka Quartier Belvedere).  Dolní Belvedere objevíte na adrese Rennweg 6, kam vás zaveze tramvaj D, 71 (zastávka Unteres Belvedere).

Více informací o paláci Belvedere

https://www.belvedere.at/ (němčina) 

Vídeň a památky – kde Habsburkové žili, hodovali a umírali

Vídeň a památky – kde Habsburkové žili, hodovali a umírali

Habsburkové zanechali ve Vídni četná dědictví v podobě zajímavých památek. Nahlédněte do katedrály sv. Štěpána, která měla za úkol zastínit Svatovítskou katedrálu v Praze, poznejte, proč habsburská šlechta nebyla vpuštěna do Císařské hrobky, a kde se nachází srdce císařského rodu. Zajít můžete i na prohlídku zimního sídla Hofburgu, kde se procházela nejkrásnější vídeňská dáma – císařovna Sissi, jež je známá svou posedlostí po štíhlosti.

Vídeň a památky č. 1: Katedrála sv. Štěpána

Katedrála sv. Štěpána je srdcem Vídně už nějaké to století. Stavba chrámu byla započata už v roce 1137 a o deset let později byla dokončena. Tehdy ještě nikdo nemohl tušit, že o více než dvě století později nechá Rudolf IV., zvaný Zakladatel, chrám kompletně zrekonstruovat a původně románský chrám získá nový gotický kabát.

Této rekonstrukci však předcházel ještě příběh, ve kterém ztvárnila hlavní roli dynastie Habsburků. Původně byl kostel věnován svatému Štěpánovi, a to ještě v době druhé křížové výpravy. Věže, patřící do románské doby, byly na chrám přistavěny mezi lety 1230 až 1245. O třináct let později zničil velkou část kostela požár. Bylo tedy nutné započít rekonstrukci, která byla dokončena už v roce 1263. S její finální verzí nebyl ovšem spokojený tehdejší panovník Albert I., který nařídil vnést do stavby gotické prvky. V jeho plánech pokračoval i jeho syn a dokonce i vnuk Rudolf IV., který se rozhodl z chrámu sv. Štěpána vybudovat náboženské centrum rakouské říše. Katedrála sv. Štěpána měla zastínit Svatovítskou katedrálu v Praze. O tom, zda se to Rudolfovi podařilo, se budete muset přesvědčit na vlastní oči.

Stephansdom, jak chrámu místní říkají, není možné ve Vídni minout. Nad ostatní budovy vyčnívá svou střechou, která je mistrovským dílem tehdejších stavitelů. Už zdálky je možné spatřit dvouhlavého orla, který je symbolem habsburských císařů, a dva jednohlavé orly, kteří reprezentují Vídeň a Rakousko. O tom, že číslo 13 je s katedrálou magicky spojeno, svědčí počet zvonů, které se během slavnostního příchodu nového roku velkolepě rozezvoní. Nejznámější z 13 zvonů je bezesporu Pummerin, který je označen za druhý největší závěsný kostelní zvon v Evropě. Série trojek se pak dále objevuje na cestě do místnosti, která byla určena pro hlásné. Ta totiž vede přes 343 schodů. Z tohoto místa se můžete kochat výhledem na Vídeň a její slavné památky.

Katedrála nyní slouží jako sídlo vídeňských biskupů a arcibiskupů a je také místem posledního odpočinku významných osobností, mezi něž patří světoznámý skladatel W. A. Mozart. Ten zde dokonce uzavřel sňatek se svou osudovou láskou. S chrámem sv. Štěpána se pojí nespočetně mnoho mýtů. Proslýchá se, že na levé straně u hlavního vchodu se nachází podivné vtisky. Ty měly vzniknout měřením velikostí bochníků od nespokojených zákazníků…

Vídeň a památky č. 2: Císařská hrobka

Až 149 Habsburků našlo od roku 1633 místo svého posledního odpočinku pod kapucínským kostelem, z toho 12 císařů a 19 císařoven. Mezi nimi také Marie Terezie s císařem Františkem I. Štěpánem Lotrinským, jejichž dvojitý sarkofág je mistrovským dílem Balthasara Ferdinanda Mollse, který se podílel na tvorbě asi 20 hrobek císařské rodiny Habsburků. Jeho životním dílem, na kterém pracoval 21 let, je již zmiňovaný dvojitý sarkofág v rokokovém stylu. Marie Terezie se se svým mužem probouzí ze spánku smrti a dívají se sobě do očí. Za nimi anděl drží věnec z hvězd. Na bocích sarkofágu jsou zachyceny všechny důležité okamžiky ze života této dvojice. Truchlící sochy na krajích sarkofágu ukazují koruny, které upozorňují na významné panovnické tituly.

Vedle tohoto honosného sarkofágu je možné vidět prostou rakev jejich syna Josefa II., která svou jednoduchostí utváří kontrast k okázalé rakvi rodičů. Poslední císař, který zde byl pochován, byl František Josef I., a to v roce 1916.

Ačkoliv byla těla významných členů habsburské dynastie uložena do Kapucínské hrobky, jejich srdce se v letech 1654 až 1878 ukládala do hrobky srdcí v Augustiniánském kostele. Tato – pro někoho zvláštnost – má prosté odůvodnění. Všechny kostely tužily po tom, aby byly místem posledního odpočinku této vznešené dynastie. Jejich hrobky jim měly zajistit prestiž. Habsburkům byl díky tomu dopřán vícenásobný pohřební ceremoniál.

Mezi další zajímavosti patří pohřební obřad: Ke Kapucínské hrobce šel průvod se zesnulým. Osoba v čele zaklepala na bránu, zpoza které se ozvalo: „Kdo žádá o vstup?“ Načež vedoucí průvodu představil zesnulého všemi jeho tituly. Mnich za branou odpověděl: „Toho neznám.“ Muž opět zaklepal na bránu a představil zesnulého, tentokrát však jen s některými jeho tituly. Ani toto se mnichovi nezamlouvalo natolik, aby družinu vpustil do hrobky. Potřetí muž zaklepal na bránu a tentokrát zesnulého představil jako ubohého hříšníka. Tato odpověď se mnichovi zamlouvala, načež odvětil: „Toho znám.“ A průvod vpustil dovnitř.

Tento pohřební ceremoniál se dochoval dodnes a naposledy se konal v červenci roku 2011, kdy byl v císařské hrobce pochován bývalý princ Otto Habsburský, kterého taktéž mniši vpustili do hrobky až na třetí zaklepání.

Vídeň a památky č. 3: Hofburg

Centrem Habsburků se stal původně středověký hrad, který se rozšiřoval v závislosti na tom, jakou moc Habsburkové měli. A že jejich vliv stále rostl, je možné spatřit na honosné rezidenci zvané Hofburg, která sloužila hlavně jako zimní rezidence početného rodu. V letních měsících se Habsburkové sdružovali na zámku Schönbrunn. Habsburkové obývali Hofburg, centrum své moci, až do roku 1918. Dnes zde však můžete jít pozdravit prezidenta, podívat se do kongresového centra či obdivovat umělecké skvosty. Každou neděli si můžete v kapli užít mši, kterou doprovází zpěv vyhlášeného chlapeckého vídeňského sboru. Jedná se o opravdový kulturní zážitek, který ocení i hudební „labužníci“.

Hofburg je přístupný veřejnosti, a tak i vy můžete nahlédnout do muzea Sisi, kde spatříte nejen předměty, které císařovna denně užívala, ale také podobizny císařovny, které zachycují její posedlost po štíhlosti a kráse. Prostřednictvím exponátů, mezi něž patří honosné šaty, dopisní obálky, cestovní lékárnička i štětce na malování, vklouznete do světa císařovny Sisi a poznáte, jaký byl život na tehdejším dvoře.

Jak probíhal běžný den monarchů? To zjistíte v Císařských apartmánech, kde běžně pobíhaly děti císaře Františka Josefa I. Do habsburské domácnosti můžete nahlédnout v konferenčních místnostech, pracovnách, ložnicích i stylových koupelnách.

Máte-li slabost pro šperky a drahé kameny, pak si nenechte ujít klenotnici, jež ukrývá nejvýznamnější sbírku klenotů, kterou Vídni závidí celý svět. Spatřit můžete císařskou korunu Svaté říše Římské, císařskou korunu rakouskou, burgundský poklad a také poklad Řádu zlatého rouna. Klenotnice však není jen trezorem drahých kovů, ale i unikátů, které habsburská dynastie sbírala. Mezi ně patří například dvoumetrový jednorožec.

Španělská dvorní jízdárna je dílem císaře Karla VI., který pověřil stavbou hofburgské zimní jízdárny Josefa Emanuela Fischera z Erlachu. I vy můžete ocenit jezdecké dovednosti světově známých lipicánů, pro které není žádná pirueta problémem. Španělská dvorní jízdárna se pyšní dlouholetou tradicí, která spadá do dob renesančních. Je dokonce považována za jedinou instituci, kde se vysoká škola jezdeckého umění udržela v původní podobě.

Vídeň a památky č. 4: Augustiniánský kostel

Jak už víte, Augustiniánský kostel je místem, kde se nachází Hrobka srdcí, ve které je uloženo až 54 srdcí rodu Habsburků. Kromě toho je také místem, kde se konala svatba nejznámější vídeňské dvojice – císaře Františka Josefa I. a Sisi, jež se stala symbolem vídeňské krásy. A nebyli jediní, kdo zde uzavřeli sňatek. V roce 1736 si zde řekli své „ano“ císařovna Marie Terezie a František I. Štěpán Lotrinský, dále pak korunní princ Rudolf s princeznou Stephanií, a dokonce i Napoleon s Marií Luisou.

Více informací o Vídni a rodu Habsburků

http://www.stephanskirche.at/ (angličtina)

https://www.hofburg.com/ (němčina)

Vídeň a památky: Zámek Schönbrunn – domov císařovny Sissi

Vídeň a památky: Zámek Schönbrunn – domov císařovny Sissi

Nádherný zámek, v jehož 1441 pokoji se procházela nejen císařovna Sissi, ale i slavná Marie Terezie, ročně přiláká do Vídně miliony turistů. Se zámkem se pojí podivuhodná historie plná nečekaných zvratů, bojů a opětovného budování. Kromě milionového pokoje, zrcadlového sálu, kde Mozart objevil svůj talent, nebo Modrého čínského salónu, který pamatuje konec monarchie, ukrývá Schönbrunn i jiné architektonické skvosty, jako zámeckou zahradu s kouzelnou fontánou, labyrint, kavárnu Gloriette i zoologickou zahradu.

Jak zámek Schönbrunn ke svému jménu přišel

Vznik vídeňské ikony spadá do doby, kdy byl tento překrásný objekt, kterému vévodí barokní styl, ve vlastnictví Habsburků, a to do roku 1569. Tehdy jej odkoupil od původního vlastníka Maxmilián II. Habsburkové byli vášnivými lovci, a tak se oprávněně předpokládalo, že v zahradách budou pobíhat lovečtí psi a budou se zde procházet okouzlující pávi. Maxmilián II. se však postaral o to, aby zde našlo nový domov i exotické ptactvo.

Tehdy však tato dnešní vídeňská dominanta ještě nebyla známá pod jménem Schönbrunn. Říkalo se jí Katterburg a patřila k ní i oplocená zahrada, kterou se ale uherskému vojsku podařilo zničit. Tento bezútěšný stav si však podle císaře Matyáše zahrada nezasloužila, a tak ji nechal pro lovecké účely opravit. Byl to právě on, kdo zahradu označil za „Krásnou fontánu“ – v překladu Schönbrunn.

Historie nejvýznamnější památky ve Vídni

Manželce císaře Ferdinanda II. – Eleonoře von Gobzaga – se v roce 1642 podařilo zbudovat letohrádek, který i ona sama označila za zámek Schönbrunn. Když ještě Ferdinand II. žil, jezdívali sem spolu, aby si užili lovecké výpravy. Po smrti manžela se však Eleonora rozhodla využít zámek pro jiné účely. Přesvědčila svou neteř a jejího manžela, císaře Ferdinanda III., aby ze zdejších zahrad vybudovali centrum dvorního života. A to se jim také podařilo. Zahrady se staly místem, kde se konala divadelní představení, v nichž, k velkému údivu mnohých Vídeňáků, účinkoval i samotný císař Leopold I. Rok 1683 byl však pro Schönbrunn tragickým. Právě tehdy se stal obětí tureckého obléhání, kterému nejprve těžce odolával, ale nakonec byl pokořen. O deset let později dal císař Leopold I. za úkol Bernardu Fischeru z Erlachu výstavbu loveckého zámečku, jehož plánů se architekt bravurně zhostil, a roku 1700 tak bylo dokončeno střední křídlo paláce. Výstavba paláce však byla následující rok pozastavena, a to kvůli španělské válce, která s sebou přinesla finanční problémy. Ze Schönbrunnu se po smrti Josefa I. nakrátko stalo vdovské sídlo Wilheminy Amálie, a to až do doby, kdy jej zdědil císař Karel VI., který jej posléze daroval své dceři Marii Terezii. Ta na nic nečekala a rychle se ujala svého plánu vytvořit zde výjimečné panství. Tohoto plánu se zhostil architekt Nicola Pacassi, který mu dal jeho nynější podobu. Schönbrunn se stal díky této významné panovnici centrem politického i společenského života a také místem, kde spatřil světlo světa císař František Josef, jehož chotí se pak stala okouzlující a všemi oblíbená Sisi. Schönbrunn je označován také za místo, kde císař strávil poslední chvíle svého života.

Zámecké komnaty Schönbrunn – co vidět a nepřehlédnout

Zámek Schönbrunn právem patří na seznam světového kulturního dědictví UNESCO, a to hlavně díky svému překrásnému vybavení ve stylu rokoko.

V zámku se nachází neuvěřitelných 1441 místností, veřejnosti je však zpřístupněno pouze 45. I tak každá z těchto místností stojí za to, abyste jí věnovali svou pozornost. Můžete vidět prosté pokoje císaře Franze Josefa či jeho chotě císařovny Sisi. Najdete tu i její osobní předměty, které v zámku zůstaly tak, jak je samotná císařovna opustila. Zamířit můžete i do zrcadlového sálu, kde se zrodila hvězda… Teprve šestiletý Wolfgang Amadeus Mozart zde rozvíjel své hudební nadání a taky se šušká, že právě na tomto místě se odvážil políbit císařovnu Marii Terezii. Za zmínku stojí i Čínský oválný kabinet, kde usedala Marie Terezie se státním kancléřem hrabětem Kounicem a radili se o budoucnosti země. Modrý čínský salón pamatuje konec monarchie, protože právě v něm podepsal roku 1918 císař Karel I. svou abdikaci. Kudy dál? Co například do pokoje Vieux-Laque, kam se uchyloval slavný Napoleon? A pokud jste to nevěděli, tak v Schönbrunnu najdete i kousek Čech. A sice české křišťálové lustry, které vám posvítí na rozsáhlé plochy s ornamenty ze 14karátového zlata. Milionový pokoj neskrývá miliony, ale je obložený růžovým dřevem s miniaturami dovezenými až z daleké Indie a Persie.

Zámecký park Schönbrunn

Ve Vídni není krásnějšího parku, než je tento schönbrunnský. V létě zde můžete spatřit kvetoucí záhony, kolem nichž se procházejí turisté ze všech koutů světa. Není možné minout zahradu, která leží u východní části paláce. Jen málokdo ví, že tato část zahrady leží jen pár metrů nad sklepem dvorní kuchyně. Zámek Schönbrunn patří k nejnavštěvovanějším místům ve Vídni a jeho nedílnou součástí je i zahrada, která měla zastínit tu ve Versailles. V roce 1900 bylo v Schönbrunnu vysázeno přes 25 000 orchidejí a 1 500 různých druhů květin, čímž si zahrada zasloužila prvenství v té době největší sbírky v Evropě.

Schönbrunn má za sebou bohatou historii, včetně bujarých večírků vídeňské smetánky. Dnes je hlavní atrakcí labyrint, kde se můžete, stejně jako císařská rodina, procházet a „zoufale“ pak hledat cestu ven. Bludiště ukrývá dvanáct znamení zvěrokruhu. Najít všechny ale není tak jednoduché, jak by se mohlo zdát. Volný čas můžete využít při procházce mezi živými ploty, kolem soch i fontán. Jednou z nich je Neptunbrunnen, kde najdete výjevy z řecké mytologie. Východní část parku je domovem kouzelné fontány Schöner Brunnen, která dle legendy učiní ty, co se z ní napijí, krásnými. Kronprinzengarten je částí zahrady, kde vládnou citrusové plody. Zavítat byste také měli k palmovému skleníku, který ukrývá mnoho středozemních, tropických a subtropických rostlin. Budova je rozdělena do tří pavilonů se třemi teplotními zónami, jež jsou vzájemně spojeny tunelovými chodbami. Ve skleníku najdete také největší leknín na světě, jehož průměr listu dosahuje až 1,20 metru.

Gloriette

Gloriette není jen místem, z jehož terasy máte krásný výhled na celou Vídeň, ale také upomínkou rakouského vítězství v bitvě u Kolína. Kdo za výstavbou stojí, vám odhalí nápis, který je na fasádě stavby: „Josepho II. Augusto et Maria Theresia Imperantib. MDCCLXXV.“  Kromě krásné vyhlídky si tu můžete vychutnat i vídeňskou kávu v kavárně, kde se také konají hudební neděle, jež jistě uvítají zejména milovníci klasiky a džezu. 

Koncerty v Schönbrunnu

Schönbrunn si zachoval svoji noblesu také díky tomu, že je i v 21. století centrem kulturního života. V tomto historickém prostředí si můžete užít vystoupení zdejšího orchestru, který hraje díla velikánů. Můžete se zaposlouchat do některé z nejznámějších oper Wolfganga Amadea Mozarta, kterou je Figarova svatba, Kouzelná flétna nebo třeba Don Giovanni. Milovníci operetní árie, valčíku a polky se jistě rádi ponoří do tvorby geniálního Johanna Strausse. Být členem orchestru v Schönbrunnu je významným oceněním, které si zaslouží jen renomovaní hudebníci. Sezóna zde začíná 1. dubna a končí 31. října. Vystoupení orchestru si můžete užít také od 24. prosince do 1. ledna.

Zoologická zahrada ve Vídni

Vídeňská zoo je jednou z nejlepších zoologických zahrad v Evropě a také nejstarší. To ovšem není žádný hendikep, ale spíše výhoda. Právě bohatá historie i poloha nedaleko slavného barokního zámku Schönbrunn, ke kterému také patří, ji činí pro mnohé návštěvníky atraktivní. Zoo Vídeň nezaspala v čase a jde s dobou. Žije v ní přes 500 živočišných druhů, včetně všemi milovaného pandy Fu Lonag, který se stal prvním mládětem pandy zplozeným přirozenou cestou. Dlouhé procházky napříč zoologickou zahradou nemusí být každému příjemné, a proto je tu pomoc v podobě žluto-zeleného vláčku, který projíždí všemi důležitými místy. Stačí ve správnou chvíli naskočit a užít si jízdu mezi divokou zvěří. Nenechte si ujít i další zážitek – krmení zvířat, které probíhá na rozličných místech v různou dobu. Pokud chcete vědět, co všechno na vás čeká, vydejte se s námi do Zoo Vídeň poznávat pandy, baroko a šarm monarchie. 

Praktické informace

Adresa: Schönbrunner Schlossstraße, 1130 Vídeň

Doprava: Metro U3 (oranžová) – výstup na Herrengasse, tramvaje č. 1, 2. D a J – výstup na Burgring, autobus č. 2A a 3A – výstup na Hofburg

Přístup pro tělesně postižené, toaleta pro vozíčkáře

Více informací o Schönbrunnu

https://www.schoenbrunn.at/ (německy)