+420 731 222 111 info@eurolines.cz
Budapešť a památky – vše, co stojí za to navštívit

Budapešť a památky – vše, co stojí za to navštívit

Budapešť a památky k sobě rozhodně patří. Odhalte, proč je budova parlamentu stejně vysoká jako bazilika sv. Štěpána, jejíž dostavby se nedožil ani jeden z architektů. Zjistěte, koho reprezentují sochy na náměstí Hrdinů a jaké dvě části spojuje Řetězový most. Proč by měl Walt Disney závidět Maďarům Rybářskou baštu? Nevíte? Tak čtěte náš velký přehled, který představuje Budapešť a památky v jiném světle. A pak v klidu sedněte na autobus a přijeďte prozkoumat město, které je domovem nejlepších termálních lázní na světě.  

Budapešť a památky: Parlament

Dominantou a pravděpodobně nejfotografovanější stavbou z celé Budapešti je budova Parlamentu, jejíž výstavba byla zahájena v roce 1885 a zcela dokončena byla o pár let později v roce 1902. O tom, že šlo o velkolepou stavbu svědčí i fakt, že dnes patří do první pětky největších budov parlamentu na světě. Věděli jste například, že stavba ukrývá až 691 pokojů?

Parlament se nachází na náměstí Kossuth Lajos tér, které nese jméno slavného maďarského bojovníka za svobodu a nezávislost, který se nejvíce angažoval během Maďarské revoluce v letech 1848–1849. Budova Parlamentu není úchvatná jen zvenčí, ale také uvnitř se nachází četné poklady, a to konkrétně korunovační klenoty, které byly mnohokrát Maďarsku odcizeny nebo ztraceny, avšak cestu domů našly v roce 1978, kdy byly Maďarsku oficiálně navráceny.

Zúčastnit se můžete i komentované prohlídky, která trvá 45 minut. Pokud chcete ušetřit nějakou tu korunu, pak si nezapomeňte pas nebo občanský průkaz doma. Pokud se prokážete, že jste občany EU, máte vstup zdarma.

Budapešť a památky: Rybářská bašta

Rybářská bašta byla postavena v letech 1895 až 1902 podle návrhů architekta Frigyese Schuleka, který jí dal novorománský styl. Tuto stavbu by Maďarům mohl pro její pohádkové věže závidět i samotný Walt Disney. Původní tržiště, kde se prodávaly čerstvé ryby, dnes slouží jako jeden ze symbolů Budapešti.

Někomu může bašta připadat jako kýč, jiní ji považují za architektonické dílo, kterému dominuje sedm věží, které reprezentují sedm maďarských náčelníků, kteří vedli své kmeny do současného Maďarska, kde se v roce 895 usadili. Před Rybářskou baštou stojí socha sv. Štěpána, prvního korunovaného uherského krále, který je známý nejen tím, že přispěl k založení maďarského království, ale také tím, že přinesl do země křesťanství.

Budapešť a památky: Bazilika sv. Štěpána

Největší světskou památkou v Budapešti je bazilika sv. Štěpána, která rovněž nese jméno po prvním maďarském králi. Její stavba byla zahájena v roce 1851 a trvalo více než 50 let, než byla dokončena. Původním architektem baziliky byl Jozsef Hild, který se bohužel nedožil toho, aby viděl finální vzhled stavby. I s řadou nepříjemností se museli místní stavitelé vypořádat, jako například, když došlo ke zborcení kupole a tehdy dozor nad stavbou a plány převzal architekt Miklós Ybl, který se rovněž dokončení baziliky nedožil. Bazilika sv. Štěpána dosahuje výšky 96 metrů, což je stejná výška jako budova parlamentu, což údajně symbolizuje rovnost mezi maďarskou vládou a církví. Bazilika je dnes schopná pojmout až 8500 návštěvníků a dostat se do ní můžete zdarma i vy. Pokud ovšem chcete vyjít 364 schodů vedoucích do kupole, kde je vyhlídka na celou Budapešť, pak musíte nějakou tu korunu zaplatit.

Budapešť a památky: Náměstí Hrdinů

Jedno z největších náměstí v Budapešti najdete na konci Andrássyho třídy. Na náměstí Hrdinů máte možnost obdivovat tzv. Památník Tisíciletí (Millenniumi emlékmű), jehož součástí je 36 m vysoký sloup se sochou archanděla Gabriela. Říká se, že střeží okolní významné osobnosti maďarské historie: sedm jezdeckých soch, ke kterým patří kníže Arpád, a 6 kmenových knížat, kteří vedli své kmeny do Maďarska a ještě dalších 14 osobností, které se podílely na vzniku země.

Budapešť a památky: Andrássyho třída

Když už jsme se Náměstím Hrdinů dotkly Andrássyho třídy, nesmíme ji vynechat. Určitě jste už slyšeli, že pod ní vede trasa první linky metra, která je (po londýnské) druhou nejstarší podzemní dráhou v Evropě. Na nejznámější budapešťské ulici se budete nejen fantastickou architekturou velkolepých paláců, ale líbit se vám budou i butiky vyhlášených značek a četné kavárny i restaurace. Třída se táhne na úctyhodných 2,4 km, až k městskému parku Városliget, kde je i vyhlášená zoo a botanická zahrada.

Budapešť a památky: Řetězový most

Pro někoho obyčejný most, pro jiného perla Dunaje, kterou hlídají kamenní lvi. Řetězový most byl prvním mostem, který spojoval dvě historická města: Budín a Pešť. Než byl vybudován, sloužila v zimě zamrzlá řeka jako cesta pro ty, kteří se potřebovali dostat na druhý břeh. Když se ale počasí náhle změnilo, lidí zůstali viset na opačném břehu a nemohli se dostat domů. Dokonce v roce 1820 musel István Széchenyi čekat týden, než se dostal na pohřeb svého otce. To všechno předcházelo stavbě Řetězového mostu. 

Více informací o Budapešti

https://www.budapest.com/ (angličtina)

Muzejní ostrov v Berlíně – od antiky po modernu

Muzejní ostrov v Berlíně – od antiky po modernu

Muzejní ostrov v Berlíně, to je útočiště pětice významných muzeí, se kterými poznáte dějiny světa za pouhý den. Příběh, ukrývající se za obrazem princezen Luisy a Frederiky, vám bude odhalen ve Staré národní galerii, v Bode muzeu navštívíte největší sbírku mincí na světě a díky Starému muzeu se rázem ocitáte v římském Pantheonu. V Pergamonmuzeu se seznámíte s životem za dob řeckého království a na závěr vás krásná bohyně Nefertiti očaruje v Novém muzeu.

Muzejní ostrov č. 1: Stará národní galerie

Stará národní galerie, rozkládající se na třech poschodích, vám představí umělecké i architektonické sbírky z 19. století, od klasicismu až po secesi. Zlatým hřebem výstavy jsou díla umělců Paula Cézanna, Claude Moneta či Augusta Renoira.

Pokud se nepovažujete za odborníky přes umění a toužíte po trochu „akčnější“ prohlídce, pak si s sebou na pomoc vezměte chytrého audio průvodce, kterého si můžete bezplatně půjčit. Projít se prostornými místnostmi, kde mohou obrazy dýchat, můžete každý den mimo pondělí, kdy je galerie veřejnosti uzavřena.

Oblíbeným dílem návštěvníků je však sousoší princezen od Johana Gottfrieda Schadowa, který je rovněž autorem známého čtyřspřeží, umístěného na Braniborské bráně. Za kamenným výtvorem se ukrývá osud dvou dívek – princezen Luisy a Frederiky. Ty jednoho dne potkaly pruského krále, který jejich šarmu a kráse nedokázal odolat. Rozhodl se je provdat za své dva syny. Při pohledu na sousoší jistě pochopíte, co ho k tomu činu vedlo. Luisa vynikala nejen svou krásou, ale také svou inteligencí. Věděla, jak na lidi zapůsobit. Ruského cara Alexandra I. si přímo omotala kolem prstu. Proslýchá se, že měla být hlavní iniciátorkou prusko-ruské dohody proti Napoleonovi. Její sestra v manželství takové štěstí neměla. Ač se snažila sebevíc, pozornost svého muže nikdy nezískala. Ten se raději nechával unášet půvabem svých milenek. Chcete slyšet další pikantní berlínské historky? Přečtěte si další tipy, které vám pomohou poznat Berlín a jeho památky

Otevírací doba: úterý, středa, pátek – neděle 10:00 – 18:00 h, čtvrtek 10:00 – 20:00 h

Muzejní ostrov č. 2: Pergamonmuseum

Nejnavštěvovanějším muzeem je bezesporu Pergamonmuseum, kde hned na prvním poschodí je možné obdivovat Pergamonský oltář či umění Babylonské říše, které zastupuje Ištařina brána. Zkoumat můžete antické sochy, hudební nástroje, kresby, malby, dokumenty i fotografie, které vám přiblíží město Pergamon, centrum řeckého království.

Oltář zasvěcený bohu Diovi a bohyni Athéně, u kterého stojí (i sedí) davy turistů, byl postaven ve 2. století př. n. l. a dodnes se diskutuje nad tím, zda právě na tomto monumentu byly přinášeny oběti bohům.

Ištařina brána, příznačná svými nadlidskými rozměry a zářivými barvami, pochází z období 575 př.n.l. a je považována za vstupní bránu do Babylonu. Za touto barevnou show stojí modré a žluté glazované dlaždice se 120 lvy, které jsou symboly bohyně plodnosti Ištar, pro kterou byla brána postavena.

Otevírací doba: pondělí – neděle 10:00 – 18:00 h, čtvrtek 10:00 – 20:00 h

Muzejní ostrov č. 3: Staré muzeum

Přijďte porovnat, jak se vaše krása liší od krásy antických bohyň. Nejstarší z pětice muzeí vystavuje kopie světoznámých soch řeckých a římských bohů.

A nejen kamenné sochy budou bojovat o vaši přízeň, ale také zlaté šperky a drahocenné stříbro, hliněné a bronzové sochy i vázy. Římské umění zastupují v tomto muzeu busty hvězdné dvojice Caesara a Kleopatry.

Pokud máte smysl pro detail, pak vám neuniknou ani vzácné mozaiky, fresky a sarkofágy. Umění Etrusků je zlatým hřebem výstavy a velkou pýchou muzea.

Krásné předměty na vás čekají nejen uvnitř tohoto antického království, ale i zvenčí je co obdivovat. Staré muzeum připomíná osmnácti iónskými sloupy, velkým atriem a schody, římský Pantheon. Schodiště jako by návštěvníky přímo nabádalo k tomu, aby si na chvíli odpočinuli a vstřebávali energii od bohů.

Otevírací doba: pondělí – neděle 10:00 – 18:00 h, čtvrtek 10:00 – 20:00 h

Muzejní ostrov č. 4:  Nové muzeum

Nové muzeum se nachází nedaleko Starého muzea a po rozsáhlé rekonstrukci zde bylo přemístěno egyptské muzeum s bustou královny Nefertiti, která je synonymem ženské krásy. Nejen vzhled nevlastní matky nejznámějšího faraona Tutanchamona je oslavován v mnoha knihách, ale také její moudrost a moc, kterou si podmanila Egypt.

Za připomenutí rozhodně také stojí zlatý klobouk z doby bronzové, který se současným pokrývkám hlavy jen zdaleka podobá. Čekat na vás bude i kolekce papyru, amarnské umění, pravěké exponáty i raná tvorba. Nenechte si ujít archeologické poklady, jakými jsou neandrtálského lebky a sbírka starožitností z Tróje. Jediným nedostatkem, na který můžete během prohlídky narazit, je zákaz fotografování u busty Nefertiti.

Otevírací doba: pondělí – neděle 10:00 – 18:00 h, čtvrtek 10:00 – 20:00 h

Muzejní ostrov č. 5: Bode Museum

V Bode muzeu se během okamžiku ocitáte v Byzantské říši, kde nahlédnete pod pokličku umění spadajícího do doby od 3. do 15. století. Nenechte si uniknout ani kolekci soch od raného středověku až do konce 18. století. Chcete-li být experty na italskou gotiku i rané renesanční umění, pak Bode muzeum, které nese název podle jména svého prvního kurátora – Wilhelma von Bodeho, je tím pravým místem. Přijďte zhodnotit mistrovská díla z dílny Donatella i Desideria da Settignana.

Třešničkou na dortu je kabinet mincí a medailí, který ukrývá 500 000 objektů, odhalujících vývoj mincovnictví od svého počátku v 7. století př .n. l. až po současnost. A k vidění budou opravdu drahocenné kusy. V Bode muzeu máte jedinečnou příležitost spatřit jednu z největších a nejrozmanitějších sbírek mincí na světě.

Otevírací doba: úterý, středa, pátek – neděle 10:00 – 18:00 h, čtvrtek 10:00 – 20:00 h

Více informací o berlínských muzeích

www.visitberlin.cz (angličtina)

www.berlin.de (angličtina)

Vídeň a památky – Belvedere, slavný palác a umělecká galerie v jednom

Vídeň a památky – Belvedere, slavný palác a umělecká galerie v jednom

Palác Belveder je pokladnicí, která však není plná drahokamů a zlata, ale uměleckých děl slavných světových malířů a umělců. Ohromí vás největší sbírka obrazů Gustava Klimta, palácové místnosti, kde žil slavný vojevůdce princ Evžen Savojský i symetrické zahrady v barokním stylu. Prozradíme vám mnohá zdejší dramata i to, jak se do paláce Belvedere dostat a jaké vstupenky jsou pro vás cenově nejvýhodnější.

Za stavbou tohoto slavného paláce stál princ Evžen Savojský, kterému se přezdívalo Malý kapucín. To vše kvůli jeho drobné postavě a oblibě v hnědé barvě. Už od malička si rodina navíc přála, aby se Evžen dal na církevní dráhu. Své rodiče poslechl, ale brzy poznal, že studium teologii, ač se jemu do hloubky věnoval, není nic pro něj. Ve dvaceti letech odložil kariéru kněze na hřebík a propadl své vášni, jíž byly životopisy slavných vojevůdců. Život Alexandra Makedonského prý prince inspiroval natolik, že se z něj stal vojevůdce. A v roce 1714 začal Evžen Savojský budovat své letní sídlo ve Vídni, dnes známé jako Belvedere.

Klimt a drama jeho Dámy ve zlatém

Ve vídeňském Belvederu najdete unikátní sbírku děl vídeňského malíře Gustava Klimta. Jeden obraz zde však chybí. Je jím Dáma ve zlatém a film plný dramatických zvratů zpracovaný nedávno na toto téma obletěl kina celého světa. O práva na vlastnictví tohoto obrazu se za poslední desetiletí strhl obrovský boj.

Modelem Klimtova obrazu byla továrníkova žena Adele Bloch-Bauerová, jejíž portrét je nejkrásnějším secesním dílem a ikonou vídeňského umění. V roce 2000 v Rakousku proběhla restituce majetku zabaveného nacisty.

O navrácení rodinného díla se v té době pokoušela i Maria Altmannová (ve filmu ji hraje slavná Helen Mirren), neteř továrníka Ferdinanda Bloch-Bauera.

Maria žalovala Rakousko o vlastnictví portrétu Adele Bloch-Bauerové a dalších obrazů ze sbírky svého strýce, které byly v paláci Belvedere vystavovány. V roce 2006 rakouští soudci rozhodli, že Maria Altmannová je právoplatnou majitelkou tohoto a dalších čtyř obrazů z dílny Gustava Klimta. Obraz Dáma ve zlatém neboli Portrét Adele Bloch-Bauerové byl posléze zakoupen miliardářem Ronaldem Lauderem, který je nejen synem slavné Estée Lauderové, která založila kosmetickou společnost nesoucí její jméno, ale také majitelem galerie na Manhattanu, kde najdete díla rakouského a německého moderního malířství.

Malý tip: Pokud chcete poznat Belvedere než do něj zamíříte, pak si zajděte do kina na film Dáma ve zlatém od režiséra Simona Curtise, který nejen ukazuje interiér paláce, ale rovněž také zachycuje život rodiny Bloch-Bauerové i boj o vlastnictví portrétu Adele.

Horní Belvedere, domov Schieleho i Kokoschky

Horní Belvedere však není proslulý jen jedním obrazem, ale především svou působivou sbírkou rakouského umění, které se datuje od středověku až po současnost. Ti, kdo se alespoň trochu zabývají uměním ví, že ukrývá největší sbírku děl Gustava Klimta na světě. Dámu ve zlatém sice neuvidíte, zato spatříte zlaté obrazy Polibek a Judita a dalších 22 obrazů, které zahrnují portréty, krajiny a alegorické výjevy. Kromě Klimtova umění zde můžete vidět i díla Egona Schieleho či Oskara Kokoschky. V Horním paláci se nikdy nebydlelo a ani nebyl pro tyto účely stavěn.  Už od 19. století se tato část paláce používala jako umělecká galerie a místo, kde se lidé bavili třeba i během cirkusového představení.

Horní palác je otevřen návštěvníkům denně od 10:00 do 18:00 hodin.

Dolní Belvedere, zlaté pokoje i groteskní sál

Zatímco Horní Belvedere sloužil k reprezentačním účelům, Dolní Belvedere plnil funkci obytného paláce. Obdivovat můžete mramorovou galerii, která se stala domovem soch tří žen z Herculanea. V roce 1736 byly tyto sochy prodány drážďanskému soudu, a tak jejich autor Parodi vytvořil další, které je věrohodně nahradily. V galerii stojí za to si všímat zdí, které jsou zdobeny válečnými trofejemi. Právě díky nim poznáte vojenské úspěchy prince Evžena. V této místnosti směřujte svůj zrak hodně vysoko, jen tak totiž na stropě spatříte štukový reliéf oslavující prince jako bojovníka.

Další obdivuhodnou místností je zlatý pokoj, který kdysi sloužil jako místo, kde se vedly dlouhé konverzace. Jeho stěny byly kryty hedvábím se vzorem keřů a ptáků. Poté, co palác převzala Marie Terezii, byla tato místnost proměněna ve zlatý pokoj, někdy také nazývaný porcelánový pokoj.

Groteskní sál je natolik výrazný, že je téměř nemožné jej minout. Malíř Jonas Drentwett se při zdobení stropu jaksepatří vyřádil. Na zdech můžete hledat čtvero ročních období i vyobrazení čtyř živlů. Fádní rozhodně nejsou ani stěny bez oken. Ty ukazují tři grácie ztělesňující mužské a ženské principy.

Dolní Belvedere je otevřený každý den od 10:00 do 18:00 hodin.  A pozor, ve středu výjimečně až do 21:00 hodin.

Belvedere a Zimní palác: skrytá chlouba prince EvženA

Zimní palác byl původně okázalým sídlem prince Evžena Savojského, který se v 18. století dostal do vlastnictví císařovny Marie Terezie. Palác sloužil mnoha účelům. Jednou byl užíván jako státní pokladnice, jindy zase jako ministerstvo financí. V současné době jsou místnosti tohoto barokního skvostu ponechány ve své původní podobě a jsou také přístupné pro veřejnost. Můžete tak nahlédnout do modrého, žlutého i červeného pokoje a milovníci literatury a knih se mohou podívat i do palácové knihovny. V zimním paláci jsou také ukryta umělecká díla, která byla zapůjčena z drážďanského Zwingru. Podívat se můžete na obrazy od Rembranta či Tiziana.

Belvedere a exotická Oranžerie

Při prohlídce Belvederu se jděte podívat i do Oranžerie, která byla vyhřívanou zimní zahradou, kde se pěstovaly pomerančovníky, kterým se díky posuvné střeše nebývale dařilo. Po smrti prince Eugena byla Oranžérie přemístěna do Schönbrunnu a vy se zde dnes můžete kochat sbírkou středověkého umění. Do Oranžérie se dostanete denně od 10:00 do 18:00 hodin, a to v rámci prohlídky Dolního Belvederu.

Unikátní zahrady paláce Belvedere

Palácové zahrady jsou jediným místem, kde se můžete jako turisté vydat, aniž byste platili vstupné. Zahrady, které spojují Dolní Belvedere s Horním Belvederem, jsou otevřeny denně od 10:00 do 18:00 hodin. Architektem tohoto parku se stal Dominique Girard, který dbal na to, aby zahrady ve stylu italského a francouzského baroka byly vytvořeny v přísně symetrickém provedení s centrální osou. Napříč zahradami spatříte živé ploty, stromy sahající až k nebi, sochy i fontány.

Mohlo by se hodit: vstupenky a doprava

Cena vstupenky na prohlídku Horního Belvederu běžně stojí 11 €, Dolního Belvederu pak 9,50 €.

Pokud si koupíte ale jednotnou vstupenku na prohlídku obou subjektů, zaplatíte „pouze“ 17 €. Mládež do 19 let má pak vstup do paláce Belvedere zdarma.

Pokud si potřebujete zadat do svých navigací adresu, abyste palác bez problému mohli najít, pak Horní Belvedere se nachází na adrese Prinz-Eugen-Strasse 27 a jezdí zde tramvaj D (zastávka Schloss Belvedere), 18 a O (zastávka Quartier Belvedere).  Dolní Belvedere objevíte na adrese Rennweg 6, kam vás zaveze tramvaj D, 71 (zastávka Unteres Belvedere).

Více informací o paláci Belvedere

https://www.belvedere.at/ (němčina) 

Vídeň a památky – tajné tipy

Vídeň a památky – tajné tipy

Vídeň a památky, to jde k sobě, že? Víte však, jakého “faux pas” se dopustil mladičký Mozart v Schönbrunnu, jak si netrhnout ostudu ve Státní opeře, proč do Rathausu chodit jedině zadním vchodem? Nebo proč je sbírka Gustava Klimta v Belvederu tak malá a kde je pohřbena babička Boženy Němcové? Nevíte? Tedy čtěte náš velký přehled představující Vídeň a památky v jiném světě. A pak v klidu sedněte na autobus a přijeďte prozkoumat město, které je domovem sacherova dortu a vídeňské kávy.

Vídeň a památky č. 1: Zámek Schönbrunn v zajetí stromů a květin

Za nejnavštěvovanější místo Vídně je možné považovat zámek Schönbrunn, který čítá neuvěřitelných 1441 místností. No jen si představte, kolik práce musely mít služebné, než ve všech komnatách umyly podlahy. Neměnili byste s nimi, že? Na prohlídce však dávejte bedlivý pozor, abyste během podrobného, avšak někdy docela zdlouhavého výkladu zámeckého průvodce nezaspali zrcadlovou komnatu. Ta totiž skrývá nejedno tajemství. Mladý Mozart právě v této místnosti pořádal svůj první koncert. A dokonce se šušká, že tento teprve šestiletý chlapec zde políbil císařovnu Marii Terezii.

Zámek Schönbrunn zná každý turista tedy díky Habsburkům, “nemravnému” Mozartovi a dřívějšímu bohatému společenskému životu, ale místo, které si zaslouží opravdový obdiv, se nachází jen pár metrů od tohoto barokního zámku. Schönbrunnské zahrady skrývají opravdovou přírodní krásu. Není možné, abyste minuli zahradu korunního prince Rudolfa, která leží v popředí východní části paláce. Zajímat vás určitě bude, že část zahrady leží jen pár metrů nad sklepem dvorské kuchyně. Uhádnete, kde přesně se to místo nachází? Schönbrunn není jenom o historii, ale také o zábavě. Nebojte, kolotoče ani nic podobného vás obtěžovat nebude. Zkusit zahnat nudu můžete v bludišti a labyrintu!

Pokud už víte, kudy vede cesta z bludiště ven, pak se z vyvýšeného místa můžete bavit při pohledu na ostatní, jak zoufale bloudí a neví kudy kam. Je pravdou, že naše povahy určují znamení, ve kterých jsme se narodili? Bludiště ukrývá těchto dvanáct znamení zvěrokruhu. Najít všechny není tak jednoduché, jak by se mohlo zdát. Nejeden dospělý odcházel s brekem po nesplněném úkolu. V labyrintu můžete také otestovat své matematické schopnosti a obřím kaleidoskopem spatříte své skvostné křivky ze všech úhlů.

A mimochodem víte, že v těsné blízkosti je i zoo Vídeň?

Vídeň a památky č. 2: Ringstraße oslavila 160. narozeniny

Pokud máte málo času a chcete toho vidět co nejvíce, pak zamiřte na vídeňskou třídu Ringstraße, která se může pyšnit těmi nejdůležitějšími veřejnými budovami v celé Vídni. V roce 2017 oslavila dokonce své 160. výročí od svého otevření. Jestliže se rádi řídíte osvědčenými radami, pak doporučujeme vstát brzy ráno, a ještě před snídaní si jít zaběhat na Ringstraße. Na chodnících určitě potkáte další běžce, kteří si památky nejlépe užijí touto formou. Nebudete se muset prodírat všudypřítomnými turisty a možná vám zbude čas i na nějaký kulturní zážitek či na ženami milované nákupy.

Při prohlídce Ringstraße můžete spatřit budovu parlamentu, divadlo Burgtheater,radnici, vídeňskou burzu a samozřejmě Státní operu, na jejíž skvostná představení přijíždí milovníci klasické hudby nejen z Evropy, ale i z Asie a Ameriky. A teď malé doporučení. Pokud se rádi oblékáte pohodlně a preferujete “pohodové” oblečení, pak si jej prosím do Vídeňské státní opery neberte. Mohli byste si z ostudy ušít kabát. Mnozí obdivovatelé opery se na návštěvu jednoho z téměř 60 představení, které se zde za rok odehrají, nebo spíše odzpívají, připravují i několik měsíců. Dámy řeší, zda se jejich róba hodí k botám, které si večer obují, pánové se zase rozhodují, zda je vhodné zvolit kravatu nebo motýlka.

Vídeň a památky č. 3: Do Rathausu zadním vchodem

Za speciální zmínku stojí budova radnice, která leží na Ringstraße. Tato ikonická budova, která má osobitý charakter, každý týden (v pondělí, úterý a pátek) od 13:00 hodin otevírá dveře návštěvníkům. O prohlídky s průvodcem je velký zájem, tak raději přijďte včas a mějte na paměti, že pokud se chcete prohlídky zúčastnit, pak musíte do radnice zamířit vchodem z Friedrich Schmidt Platz. Mnoho turistů na to zapomíná, a pak zmateně bloudí, což váš případ rozhodně nebude. Tuto neogotickou budovu navrženou Friedrichem von Schmidtem považuje za své pracoviště neuvěřitelných 2000 lidí. Náměstí před radnicí patří kulturnímu životu, a to v každém ročním období. Zahnat nudu můžete na filmovém festivalu, v cirkusu, na vánočních trzích i na ledovém kluzišti. Rathausplatz je něco jako pražský “Václavák”. Když si s někým chcete dát schůzku, tak jedině u radnice. Tam to prostě žije!

Vídeň a památky č. 4: Zentralfriedhof, za babičkou B. Němcové

Velkým zážitkem se pro vás může stát i procházka hřbitovem Zentralfriedhof. Zajít pozdravit světoznámé umělce, kteří na tomto místě pokojně odpočívají můžete každý den. Čekat na vás bude Beethoven, Schubert i Strauss. A vlastenci mohou navštívit hrob cestovatele Emila Holuba či Magdaleny Novotné, která se stala inspirací Boženy Němcové k napsání Babičky. Pokud čekáte, že na místním hřbitově naleznete hroby zemřelých Habsburků, pak byste hledáním ztráceli čas. Jejich ostatky jsou uloženy v Kapucínské hrobce již od 17. století.

Vídeň a památky č. 5: Stephansdom, čas k modlení

Nejste správnými turisty, pokud při návštěvě Vídně nezavítáte alespoň do jednoho chrámu či katedrály. Pravým signifikantem Vídně je Stephansdom, goticko-románský chrám z 12. století, ve kterém sňatek se svou láskou dokonce uzavřel Mozart. Zde došlo také k poslednímu rozloučení s tímto světoznámým skladatelem. Stephansdom není možné ve Vídni minout, a to zejména kvůli střeše, která je mistrovským dílem. stavitelů, kteří se na ní barvami opravdu “vyřádili”. Můžete tu spatřit dvouhlavého orla, který je symbolem habsburských císařů či dva jednohlavé orly, kteří reprezentují Vídeň a Rakouskou republiku.

Vídeň a památky č. 6: Belveder pro milovníky Klimta

Po Schönbrunnu druhou nejnavštěvovanější památkou Vídně je jednoznačně palácový komplex Belveder, domov výtvarného umění. Co bylo Klimtovou, Renoirovou a Monetovou inspirací při tvorbě, můžete zjistit při prohlídce obrazů, které jsou zde po dlouhou dobu vystavovány. Belveder ukrývá 24 neuvěřitelných děl od Gustava Klimta. A víte, že jich mohlo být daleko víc? Bohužel tento nadaný malíř zemřel v 56 letech, a tak řada obrazů zůstala nedokončených. Jaká to škoda! Návštěva Belvederu se nedá stihnout za hodinu. Pokud si chcete užít rozkvetlé zahrady, po kterých se procházel nejeden císař, pak si vyhraďte alespoň 3 hodiny.

Více informací o Vídni

https://www.wien.info/cs (čeština)

https://www.wien.gv.at/ (němčina)

Vídeňská Albertina – desítky starých mistrů pod jednou střechou

Vídeňská Albertina – desítky starých mistrů pod jednou střechou

vídeňským muzeem. Nahlédněte do zlatého kabinetu, odhalte, jakým způsobem Gustav Klimt studoval ženské tělo anebo se zaposlouchejte do dramatických osudů majitelů této skvostné stavby.

Albertina ve Vídni: po stopách historie

Císařovna Marie Terezie byla tvrdá panovnice a své děti prý vychovávala velice přísně. Jednu výjimku u celkem šestnácti potomků přece jen ale udělala. Marie Kristina nebyla benjamínek ani jediná dcera, narodila se jako čtvrtá dcera a svou matkou byla nevídaně rozmazlována. Tuto výsadu si prý zasloužila svým “magickým” datem narození. Na svět totiž přišla na 25. narozeniny své matky.

A štěstí se Mimi, jak jí přezdívali, drželo i v životě. Jako vůbec jediná se mohla provdat z lásky (byť samozřejmě v souladu s politickými zájmy Habsburků). Její choť Vévoda Albert Sasko-Těšínský náležitě oceňoval její znalosti, ať už se to týkalo jazyků (mluvila německy, francouzsky, italsky a anglicky) nebo smyslu pro umění. Právě tento společný koníček pomáhalo manželům překonat mnohá životní dramata: první dítě jim zemřelo brzy po narození, Marie Kristina dostala horečku omladnic, Albert neštovice a další děti už mít nemohli. Propadli proto rozšiřování svých uměleckých sbírek a že v tomto svém počínání byli skutečně plodní uvidíte právě v Albertině.

Albertina je jedna z nejkrásnějších a také nejvyhledávanějších staveb Vídně. Nachází se přímo za rohem Vídeňské státní opery, odkud to k paláci Habsburků trvá jen 3 minuty, pokud se ovšem vydáte ulicí Operngasse. V tomto největším habsburském obytném paláci se ukrývá nejcennější grafická sbírka na světě, která čítá neuvěřitelných 60 000 kreseb od světových mistrů.

Prohlídka paláce

21 luxusním pokojům s drahocenným nábytkem dominuje sál múz, který byl využíván pro pompézní plesy a bohaté večeře vídeňské šlechty. Aby si rakouská aristokracie viděla do talíře, bylo do sálu umístěno hned pět křišťálových lustrů.
Jaké bohatství ukrývá zlatý kabinet? To ví vévoda Albert, který místnost nechal vyzdobit speciální slitinou tvořenou 23karátovým zlatem, půlkarátovým stříbrem a půlkarátovou mědí.
Nuda v paláci rozhodně nebyla. O tom se můžete na vlastní oči přesvědčit v kulečníkovém pokoji, který opětovaně navštěvoval vévoda Albert a arcivévoda Karel. Oba pány prý hazardní hry až tak nezajímaly a namísto toho si raději zahráli kulečník.
Albertina má člověka zaujmout již u vchodu, tak to alespoň chtěli Habsburkové, a proto i přijímací salónek, kde byly vítány vznešené osobnosti ze všech koutů světa, působí na svoji dobu opravdu bezmála revolučně. Projít se tak můžete po parketových dýhách z citroníku, mahagonu i palisandru. Není divu, že vídeňské památky patří k nejnavštěvovanějším v Evropě. Ukrývají nejedno tajemství, o kterém se dozvíte v článku Vídeň a památky.

Albertina a sbírka grafiky

Albertina má nejrozsáhlejší uměleckou sbírku grafiky na světě, která zahrnuje 60 000 kreseb a akvarelů a až milion grafických uměleckých děl sahajících do doby od pozdní gotiky až po současnost.

Při prohlídce narazíte na unikátní obrazy Albrechta Dürera, Rubensovy dětské studie i díla velikánů, jakým byl Leonarda da Vinci, Michelangelo Buonarroti, Raphael Santi, Honoré Fragonard. Anebo samozřejmě i umělci dob relativně nedávných jako Gustav Klimt, Oskar Kokoschka, Jackson Pollock či Andy Warhol.

Albertina: vše, co musíte vědět

Bývalé sídlo rakouské šlechty a dnes jedno z největších vídeňských muzeí je osobám mladším 19 let přístupné zdarma. Navštívit ho můžete každý den od 10:00 do 18:00 h (výjimkou je středa, kdy dveře zůstávají otevřené až do 21:00). Poloha Albertina je tak pozoruhodná, že si budovu jako kulisu zvolili také mnozí filmaři (točil se tu například film Před úsvitem).

A nejde jen o budovu a exponáty jako takové: skvělý je i výhled na město! Z balkónu se můžete kochat výhledem nejen na památky rakouské metropole, ale i na Alpy, které se táhnou v dáli.

Vševědoucí osoba, skrývající se za hlasem v audioprůvodci, vám palác představí do nejmenších podrobností. Pokud vám to ale nestačí a toužíte se vzdělávat i doma, pak se na cestě ven nezapomeňte zastavit v místním obchůdku se suvenýry, kde jsou nejen upomínkové předměty, ale také knihy.

A pokud byste raději naslouchali někomu “živějšímu”, zarezervujte si jednu ze tří prohlídek. Na vybranou máte z několika možností:

  • Mistrovská díla moderního umění v Albertině. Na této prohlídce budete cestovat v čase a zhodnotíte tak 100 let umění (od klasické moderny po současné umění)
  • Po stopách vévody Alberta a vévodkyně Marie Kristiny je prohlídka, při níž nakouknete do života Habsburků
  • Poslední typ prohlídky vás upozorní na aktuální a nejnovější výstavy, které se v Albertině konají.

Více informací o Albertině:

https://www.albertina.at/ (němčina)

Průvodce po Berlíně – pěšky, levně a za 1 den

Průvodce po Berlíně – pěšky, levně a za 1 den

Berlín, město mnoha tváří, bohaté historie a dramatických zvratů. Co všechno se dá stihnout za jeden den? Abyste nemuseli dlouho googlovat a hledat v mapách, prošla jsme hlavní berlínské památky, které leží nedaleko sebe a vybrala jsem pro vás tu nejkratší trasu, jak poznat Berlín rychle, levně a hlavně pěšky.

Zastávka č.1: Checkpoint Charlie

Sobota je ideálním dnem vydat se na obhlídku města zakončenou nákupy. Kolečko můžete, stejně jako já, zahájit u nejznámějšího hraničního přechodu Checkpoint Charlie, který vznikl v roce 1961, když komunistická NDR nechala postavit Berlínskou zeď.

V Berlíně bylo několik hraničních přechodů, ale právě tento je znám svou polohou na Frienrichstrasse, kde se o útěk do Západního Německa, demokratického a svobodného světa, pokusilo několik zoufalých Němců. Mezi nimi byl například fotograf Horst Beyer, který předstíral, že fotografuje hraniční přechod a mezitím skočil na druhou stranu. Americký opravář Eric Yaw dostal přes hranice svého východoněmeckého otce a dceru v kufru své dodávky.

Americká, francouzská a britská vojska byla rozmístěna kolem přechodu, a tak nedaleko něj můžete vidět repliku původní cedule s nápisem: „Zde opouštíte americký sektor,“ který je přeložen do čtyř jazyků – anglického, ruského, francouzského a samozřejmě německého. Chcete-li si zapózovat s vojáky, pak si nachystejte jedno euro a vydejte se ke kopii první strážní budky. Vojáci s vlajkami tu stojí dennodenně a usmívají se do objektivů stovek fotoaparátů.

Nedaleko Checkpointu leží Charlieho pláž, kde si můžete na plážové lehátko objednat chladné pivo a německé speciality, zatímco si vaše nohy odpočinou v písku.

Zastávka č. 2: Braniborská brána

Braniborská brána je známá nejen díky historce o Napoleonovi, když sochu vozu s koňským spřežením poháněným Viktorií, bohyní vítězství, v roce 1806 odvezl jako svou trofej do Paříže. Na své místo byla ale o pár let později navrácena.

Braniborská brána byla u všech důležitých historických událostí, a to nejen, když z nedalekého hotelu Adlon ukazoval Michael Jackson své dítě fotografům, až mu málem z rukou vypadlo. V roce 1933 sloužila brána nacistům, kteří bojovým průvodem oslavili Hitlerův vzestup k moci.

Braniborská brána přežila i druhou světovou válku, sice s velkými škodami, ale dobyta nebyla. Další mezníkem v německé historii byla Studená válka, kdy se symbolem rozdělení Německa stala právě Braniborská brána.

Americký prezident J. F. Kennedy přijel v roce 1963 do Berlína, a právě na tomto místě pronesl svůj slavný projev „I am a Berliner“, a to dokonce v němčině. Sověti tehdy obklíčili bránu rudými prapory, aby ani očkem nespatřili, jak to za bránou vypadá.

Dnes u ní uvidíte potulné hudebníky, živou sochu evropské unie i lidi kráčející z americké, francouzské a britské ambasády, které se mohou chlubit touto luxusní polohou.

Zastávka č. 3: Reichstag

Zahnete-li po průchodu Braniborskou bránou vpravo, dostanete se k Reichstagu, sídla německého parlamentu. Podívat se dovnitř můžete zdarma, pokud si ovšem minimálně dva dny předem uděláte online registraci, o které jsem nevěděla, a tak jsem se na prohlídku bohužel nedostala.

Pokud budete chytřejší než já a registraci si uděláte, pak se můžete těšit na monstrózní skleněnou kopuli, která v Berlíně v 90. letech vzbuzovala velkou míru kontroverze. Skrz ni máte možnost spatřit, jak němečtí politici pracují.

Moc chůze a málo jídla, tak rychle naberte chybějící energii, třeba u zeleného stánku s currywurtem, který u Reichstagu stojí a pokračujeme v cestě.

Zastávka č. 4: Židovský památník

2 711 sloupů připomíná bludiště, kde desítky lidí chodí uličkami a křičí jména svých ztracených kamarádů. Tato „legrace“ má však skrytý mnohem hlubší význam. Slouží jako místo, které má lidem připomínat holokaust.

Při pohledu ze vzduchu připomínají kvádry rakve stejných rozměrů. Když ale stojíte u památníku, pak je patrné, že ční do různých výšek. Zem pod vámi se mírně zvlní a vy budete uvnitř památníku cítit nestabilitu a jen těžce se bude orientovat. Přesně tyto pocity chtěl v lidech vzbudit jeho autor Peter Eisenman, a to se mu podařilo přímo bravurně. Do nitra památníku se dostanete ze všech čtyř stran a není také tajemstvím, že pod ním se nachází informační centrum, kde se prostřednictvím osudů židovských rodin dovíte o holokaustu více. Vstup do centra je zdarma.

Zastávka č. 5: Berlínská katedrála

Ulicí Unter den Linden projdete přes Humboltovu univerzitu, kde kdysi studoval Karl Marx. Naproti této budovy se nachází Státní opera, která ke vší smůle v roce 1843 vyhořela a musela být přestavěna. Po zhruba deseti minutách chůze spatříte zelenou střechu slavné Berlínské katedrály, největšího protestantského kostela v Berlíně, kde je uchováno zhruba 100 rakví dynastie Hohenzollernů.

Základní kámen stavby byl položen v roce 1894 a velkolepá katedrála byla dokončena o jedenáct let později. I tato budova byla během 2. světové války zničena a až v roce 1975 byly započaty opravy, které se dokončily teprve v roce 1993.

Katedrála se na fotografiích opravu vyjímá, ale čas od času jsou na ní prováděny opravy, a tak jinak téměř dokonalou fotku, vám může narušit ošklivé lešení.

Zastávka č. 6: Alexanderplatz a Primark

Další berlínskou památkou nepamátkou je náměstí Alexanderplatz, které je od Berlínské katedrály vzdálené jeden kilometr a působí jako magnet na všechny, kdo rádi nakupují. Nejen, že tu objevíte obchodní dům Alexa se zhruba 180 obchody, ale přímo na náměstí je třípatrový Primark, který nabízí levné a moderní oblečení. Tento obchod je někdy tak přeplněný, že u vchodu musí stát pánové, kteří pouští natěšené shopaholiky dovnitř. Jen nakouknout a nic nekoupit je nemožným úkolem. Pokud se jednou dostanete dovnitř, pak tu strávíte hodiny, a to doslova.

Náměstí Alexadeplatz bylo pojmenováno na počest Alexandra I., který Berlín v roce 1805 poctil svou návštěvou. Kdysi místo dobytčích trhů se v roce 1989 přeměnilo na centrum demonstrací proti režimu NDR.

Alexanderplatz není jen místo, kde se dobře nakupuje, ale také centrum pouličních hudebníků, kteří pod zdejším mostem hrají světové hity a vybírají drobné do klobouku.

Pár tipů na závěr:

Hostel, kde mluví vašim jazykem: Check In Hostel

Žádné zlaté kliky na vás v tomto hostelu čekat nebudou, ale budete v centu veškerého dění. Jen 5 minut chůze k Chceckpoint Charlie, nejznámějšímu hraničnímu přechodu Berlína a 500 metrů ke stanici metra Kochstraße. Proč zrovna ze stovky ubytování, které Berlín nabízí, jít právě na toto místo?

Prvním důvodem je, že cena za noc v hostelu se pohybuje kolem 400 Kč (na Berlín velmi výhodná nabídka), druhým důvodem je free Wi-Fi připojení, které k údivu mnohých opravdu funguje a posledním a hlavním důvodem je, že právě v tomto hostelu pracuje i český personál, a tak pokud si nejste jistí svým anglickým projevem, můžete použít svoji mateřštinu. Třeba vám pomůže k získání lepšího pokoje.

Jak najít cestu a neztratit se: Z autobusového nádraží do centra

Berlínské autobusové nádraží ZOB Am Funkturm není až tak velké, ale najít metro může být pro někoho oříšek. Jednak můžete následovat dav, který vás jistě na zastávku Messe Nord zavede nebo se můžete pokusit najít směr sami. Stačí sejít schody do oranžového podchodu a dát se prvním východem vlevo, pokračovat několik metrů rovně a po levé straně na vás bude čekat stanice Messe Nord. Zde si koupenou jízdenku nezapomeňte označit ve žlutých automatech, jinak je jízdenka neplatná a výlet se vám může zbytečně prodražit. Pokud chcete do centra, pak nasedněte do vagónu směr Gesundbrunnen, zde přestoupíte na S25 (směr Teltow Stadt) a na páté zastávce (Brandenburger Tor) se vám po výstupu ven před očima zjeví Braniborská brána.