Vídeňská státní opera – cesta ke slávě

23. 07. 2019 | Památky, Rakousko, Tipy na cesty

Jedna z nejlepších oper na světě byla v roce 1869 slavnostně otevřena během představení Mozartovy opery Don Giovanni, u které nemohl chybět ani samotný císař Franz Josef s manželkou Sissi. A od té doby její sláva jen roste. Mnozí hudební géniové si pro své koncerty vybrali právě tuto novorenesanční budovu v samotném centru Vídně. I spousta Čechů, a nejen těch bohatých, míří do vídeňské opery na vrchol plesové sezony. A nyní je čas vydat se na její prohlídku.

Vídeňská státní opera: památka s mnoha historickými zvraty

Stavba první vídeňské opery byla zahájena už v roce 1861 a dokončena byla o osm let později. Plány budovy novorenesančního slohu vypracovali architekti August Sicard von Sicardsburg a Eduard van der Nüll. Jednoduché to budova opery nikdy neměla. Ještě před dokončením stavby potkal její tvůrce tragický konec. Eduard z nepochopitelných důvodů spáchal sebevraždu a Augusta o několik týdnů později zasáhl infarkt. Ani jeden z nich tak nespatřil své mistrovské dílo.

Budova opery je jednou z hlavních staveb, které zdobí Ringstraße. Ne vždy však nesla své nynější pojmenování. Teprve roce 1920 se rozhodlo, že dojde k přejmenování, a tak se z původní Vídeňské dvorní opery stala opera státní.

Koncem druhé světové války proběhlo bombardování Vídně, které zasáhlo i operu. Nejen že byla zničena velká část budovy, ale také rekvizity pro více než 120 oper a nedochovalo se ani přes 150 000 kostýmů. Bombardováním nezasažené zůstalo jen hlavní průčelí, centrální schodiště i hlavní lobby.

Po válce se uvažovalo, zda má cenu pouštět se do rekonstrukce nebo zda bude lepší vystavět kompletně novou a jinou budovu. Nakonec bylo odhlasováno, že původní stavba musí zůstat, protože už v té době byla ikonou města. Rekonstrukce trvala deset let a v roce 1955 byla státní opera slavnostně znovuotevřena při představení Fidelia od Ludwiga van Beethovena. Zahajovací ceremonie byla dokonce vysílána rakouskou televizí.

Jak to s vídeňskou památkou vypadá dnes?

Vídeňská státní opera je neodmyslitelně napojena na vídeňskou filharmonii, která sice funguje samostatně, ale její členové jsou vybíráni z orchestru Vídeňské státní opery. Vídeňská opera je jedním z nejzaneprázdněnějších operních domů, a to nejenom v Evropě. Aby také ne, když za rok dokáže vyprodukovat až 60 oper a uskutečnit přes 200 představení. Není tajemstvím, že je také domovem nejlepších vídeňských operních pěvců. Být součástí vídeňské operní společnosti je velkou poctou. Dokonce se stala držitelem světového rekordu, a to když v roce 1991 Placido Domingo po svém mistrovsky ztvárněném výkonu Othella obdržel od publika ovace, které trvaly neuvěřitelných 80 minut.

Zajímavosti z Vídeňské státní opery

Vídeňská opera využívá ke svým vystoupením až 180 000 kostýmů, které se však nevejdou do hlavní budovy, a tak jsou umístěny ve vedlejší budově, ke které vede podzemní tunel. Kolik diváků se vejde do hlediště Vídeňské opery? Tomu neuvěříte, ale celkem je k dispozici až 1709 míst k sezení a 567 míst ke stání, což činí neuvěřitelné číslo 2276. O dobrý chod opery se stará až 1000 zaměstnanců. Pokladem opery jsou nejen hlasy zdejších vystupujících, ale také křišťálový lustr, který zdobí auditorium. Vyčistit 1100 žárovek, které zajišťují osvětlení zabere údržbářům zhruba jeden týden.

Co stojí za vidění uvnitř Vídeňské státní opery?

Jednou z nejoblíbenějších místností je čajový salón, který dříve sloužil císaři a jeho rodině, a tak jeho strop a stěny nemohlo zdobit nic jiného než 22 karátové zlato.

Ihned po vstupu do budovy vídeňské opery vás zaujme velké schodiště, po jehož stranách objevíte podobizny Augusta Sicarda von Sicardsburga a Eduarda van der Nülla, mužů, kteří stojí za vznikem opery. Hned nad nimi jsou umístěny obrazy od Johanna Preleuthner, které mají symbolizovat balet a operu. Nezapomeňte se při chůzi po schodech podívat vzhůru. Právě tam se nachází malba zobrazující balet, komickou operu a tragickou operu. 

Schwindovo foyer nese název podle šestnácti olejomaleb od Moritze von Schwinda, které zdobí sál. Nezapomeňte navštívit také sál Gustava Mahlera, který lidé mohli do roku 1997 znát jako čalouněný sál, protože jeho zdi zdobí tapisérie s motivy Mozartovy Kouzelné flétny od Rudolfa Eisenmengera.

Vídeňská státní opera pořádá komentované prohlídky

Chcete-li proniknout do tajů Vídeňské opery, pak se vydejte na prohlídku s průvodcem, který vám během 40 minut prozradí vše o nejprestižnější budově ve Vídni. Pokud se chcete prohlídky zúčastnit, pak se kterýkoliv den od 10:00 h do 16:00 h dostavte na roh Opernring/Operngasse.

Pár rad před návštěvou vídeňské operní památky

Vídeňská opera patří k těm místům, kde jsou turisté vítáni, a tak aby i oni rozuměli slovům ze zdejšího repertoáru, jsou do sálu umístěny obrazovky, na kterých běží anglické i německé titulky. Návštěva Vídeňské opery je událostí a nesluší se do ní jít nevhodně oblečen, a tak pokud se chystáte poctít ji svojí návštěvností, pak nezapomeňte nechat džíny doma.

Opera pro všechny zadarmo

Vídeňská státní opera je místem, které by měl každý milovník klasické hudby alespoň jednou za život navštívit. Ovšem vstupenky na představení nejsou nejlevnější. Pokud ale opravdu toužíte být svědky umění tohoto operního domu, pak od dubna do června a v září můžete s ostatními fanoušky sledovat pod širým nebem prvotřídní představení. Na Karajan-Platz vysílá Vídeňská státní opera kolem 80 živých vystoupení, které promítá divákům na stěně o velikosti 50 m2, a to celé zdarma.

Více informací o Vídeňské státní opeře

https://www.wiener-staatsoper.at/ (německy)  

Vídeň a památky – kde Habsburkové žili, hodovali a umírali

23. 07. 2019 | Památky, Rakousko, Tipy na cesty

Habsburkové zanechali ve Vídni četná dědictví v podobě zajímavých památek. Nahlédněte do katedrály sv. Štěpána, která měla za úkol zastínit Svatovítskou katedrálu v Praze, poznejte, proč habsburská šlechta nebyla vpuštěna do Císařské hrobky, a kde se nachází srdce císařského rodu. Zajít můžete i na prohlídku zimního sídla Hofburgu, kde se procházela nejkrásnější vídeňská dáma – císařovna Sissi, jež je známá svou posedlostí po štíhlosti.

Vídeň a památky č. 1: Katedrála sv. Štěpána

Katedrála sv. Štěpána je srdcem Vídně už nějaké to století. Stavba chrámu byla započata už v roce 1137 a o deset let později byla dokončena. Tehdy ještě nikdo nemohl tušit, že o více než dvě století později nechá Rudolf IV., zvaný Zakladatel, chrám kompletně zrekonstruovat a původně románský chrám získá nový gotický kabát.

Této rekonstrukci však předcházel ještě příběh, ve kterém ztvárnila hlavní roli dynastie Habsburků. Původně byl kostel věnován svatému Štěpánovi, a to ještě v době druhé křížové výpravy. Věže, patřící do románské doby, byly na chrám přistavěny mezi lety 1230 až 1245. O třináct let později zničil velkou část kostela požár. Bylo tedy nutné započít rekonstrukci, která byla dokončena už v roce 1263. S její finální verzí nebyl ovšem spokojený tehdejší panovník Albert I., který nařídil vnést do stavby gotické prvky. V jeho plánech pokračoval i jeho syn a dokonce i vnuk Rudolf IV., který se rozhodl z chrámu sv. Štěpána vybudovat náboženské centrum rakouské říše. Katedrála sv. Štěpána měla zastínit Svatovítskou katedrálu v Praze. O tom, zda se to Rudolfovi podařilo, se budete muset přesvědčit na vlastní oči.

Stephansdom, jak chrámu místní říkají, není možné ve Vídni minout. Nad ostatní budovy vyčnívá svou střechou, která je mistrovským dílem tehdejších stavitelů. Už zdálky je možné spatřit dvouhlavého orla, který je symbolem habsburských císařů, a dva jednohlavé orly, kteří reprezentují Vídeň a Rakousko. O tom, že číslo 13 je s katedrálou magicky spojeno, svědčí počet zvonů, které se během slavnostního příchodu nového roku velkolepě rozezvoní. Nejznámější z 13 zvonů je bezesporu Pummerin, který je označen za druhý největší závěsný kostelní zvon v Evropě. Série trojek se pak dále objevuje na cestě do místnosti, která byla určena pro hlásné. Ta totiž vede přes 343 schodů. Z tohoto místa se můžete kochat výhledem na Vídeň a její slavné památky.

Katedrála nyní slouží jako sídlo vídeňských biskupů a arcibiskupů a je také místem posledního odpočinku významných osobností, mezi něž patří světoznámý skladatel W. A. Mozart. Ten zde dokonce uzavřel sňatek se svou osudovou láskou. S chrámem sv. Štěpána se pojí nespočetně mnoho mýtů. Proslýchá se, že na levé straně u hlavního vchodu se nachází podivné vtisky. Ty měly vzniknout měřením velikostí bochníků od nespokojených zákazníků…

Vídeň a památky č. 2: Císařská hrobka

Až 149 Habsburků našlo od roku 1633 místo svého posledního odpočinku pod kapucínským kostelem, z toho 12 císařů a 19 císařoven. Mezi nimi také Marie Terezie s císařem Františkem I. Štěpánem Lotrinským, jejichž dvojitý sarkofág je mistrovským dílem Balthasara Ferdinanda Mollse, který se podílel na tvorbě asi 20 hrobek císařské rodiny Habsburků. Jeho životním dílem, na kterém pracoval 21 let, je již zmiňovaný dvojitý sarkofág v rokokovém stylu. Marie Terezie se se svým mužem probouzí ze spánku smrti a dívají se sobě do očí. Za nimi anděl drží věnec z hvězd. Na bocích sarkofágu jsou zachyceny všechny důležité okamžiky ze života této dvojice. Truchlící sochy na krajích sarkofágu ukazují koruny, které upozorňují na významné panovnické tituly.

Vedle tohoto honosného sarkofágu je možné vidět prostou rakev jejich syna Josefa II., která svou jednoduchostí utváří kontrast k okázalé rakvi rodičů. Poslední císař, který zde byl pochován, byl František Josef I., a to v roce 1916.

Ačkoliv byla těla významných členů habsburské dynastie uložena do Kapucínské hrobky, jejich srdce se v letech 1654 až 1878 ukládala do hrobky srdcí v Augustiniánském kostele. Tato – pro někoho zvláštnost – má prosté odůvodnění. Všechny kostely tužily po tom, aby byly místem posledního odpočinku této vznešené dynastie. Jejich hrobky jim měly zajistit prestiž. Habsburkům byl díky tomu dopřán vícenásobný pohřební ceremoniál.

Mezi další zajímavosti patří pohřební obřad: Ke Kapucínské hrobce šel průvod se zesnulým. Osoba v čele zaklepala na bránu, zpoza které se ozvalo: „Kdo žádá o vstup?“ Načež vedoucí průvodu představil zesnulého všemi jeho tituly. Mnich za branou odpověděl: „Toho neznám.“ Muž opět zaklepal na bránu a představil zesnulého, tentokrát však jen s některými jeho tituly. Ani toto se mnichovi nezamlouvalo natolik, aby družinu vpustil do hrobky. Potřetí muž zaklepal na bránu a tentokrát zesnulého představil jako ubohého hříšníka. Tato odpověď se mnichovi zamlouvala, načež odvětil: „Toho znám.“ A průvod vpustil dovnitř.

Tento pohřební ceremoniál se dochoval dodnes a naposledy se konal v červenci roku 2011, kdy byl v císařské hrobce pochován bývalý princ Otto Habsburský, kterého taktéž mniši vpustili do hrobky až na třetí zaklepání.

Vídeň a památky č. 3: Hofburg

Centrem Habsburků se stal původně středověký hrad, který se rozšiřoval v závislosti na tom, jakou moc Habsburkové měli. A že jejich vliv stále rostl, je možné spatřit na honosné rezidenci zvané Hofburg, která sloužila hlavně jako zimní rezidence početného rodu. V letních měsících se Habsburkové sdružovali na zámku Schönbrunn. Habsburkové obývali Hofburg, centrum své moci, až do roku 1918. Dnes zde však můžete jít pozdravit prezidenta, podívat se do kongresového centra či obdivovat umělecké skvosty. Každou neděli si můžete v kapli užít mši, kterou doprovází zpěv vyhlášeného chlapeckého vídeňského sboru. Jedná se o opravdový kulturní zážitek, který ocení i hudební „labužníci“.

Hofburg je přístupný veřejnosti, a tak i vy můžete nahlédnout do muzea Sisi, kde spatříte nejen předměty, které císařovna denně užívala, ale také podobizny císařovny, které zachycují její posedlost po štíhlosti a kráse. Prostřednictvím exponátů, mezi něž patří honosné šaty, dopisní obálky, cestovní lékárnička i štětce na malování, vklouznete do světa císařovny Sisi a poznáte, jaký byl život na tehdejším dvoře.

Jak probíhal běžný den monarchů? To zjistíte v Císařských apartmánech, kde běžně pobíhaly děti císaře Františka Josefa I. Do habsburské domácnosti můžete nahlédnout v konferenčních místnostech, pracovnách, ložnicích i stylových koupelnách.

Máte-li slabost pro šperky a drahé kameny, pak si nenechte ujít klenotnici, jež ukrývá nejvýznamnější sbírku klenotů, kterou Vídni závidí celý svět. Spatřit můžete císařskou korunu Svaté říše Římské, císařskou korunu rakouskou, burgundský poklad a také poklad Řádu zlatého rouna. Klenotnice však není jen trezorem drahých kovů, ale i unikátů, které habsburská dynastie sbírala. Mezi ně patří například dvoumetrový jednorožec.

Španělská dvorní jízdárna je dílem císaře Karla VI., který pověřil stavbou hofburgské zimní jízdárny Josefa Emanuela Fischera z Erlachu. I vy můžete ocenit jezdecké dovednosti světově známých lipicánů, pro které není žádná pirueta problémem. Španělská dvorní jízdárna se pyšní dlouholetou tradicí, která spadá do dob renesančních. Je dokonce považována za jedinou instituci, kde se vysoká škola jezdeckého umění udržela v původní podobě.

Vídeň a památky č. 4: Augustiniánský kostel

Jak už víte, Augustiniánský kostel je místem, kde se nachází Hrobka srdcí, ve které je uloženo až 54 srdcí rodu Habsburků. Kromě toho je také místem, kde se konala svatba nejznámější vídeňské dvojice – císaře Františka Josefa I. a Sisi, jež se stala symbolem vídeňské krásy. A nebyli jediní, kdo zde uzavřeli sňatek. V roce 1736 si zde řekli své „ano“ císařovna Marie Terezie a František I. Štěpán Lotrinský, dále pak korunní princ Rudolf s princeznou Stephanií, a dokonce i Napoleon s Marií Luisou.

Více informací o Vídni a rodu Habsburků

http://www.stephanskirche.at/ (angličtina)

https://www.hofburg.com/ (němčina)

Vídeň a památky: Zámek Schönbrunn – domov císařovny Sissi

23. 07. 2019 | Památky, Rakousko, Tipy na cesty

Nádherný zámek, v jehož 1441 pokoji se procházela nejen císařovna Sissi, ale i slavná Marie Terezie, ročně přiláká do Vídně miliony turistů. Se zámkem se pojí podivuhodná historie plná nečekaných zvratů, bojů a opětovného budování. Kromě milionového pokoje, zrcadlového sálu, kde Mozart objevil svůj talent, nebo Modrého čínského salónu, který pamatuje konec monarchie, ukrývá Schönbrunn i jiné architektonické skvosty, jako zámeckou zahradu s kouzelnou fontánou, labyrint, kavárnu Gloriette i zoologickou zahradu.

Jak zámek Schönbrunn ke svému jménu přišel

Vznik vídeňské ikony spadá do doby, kdy byl tento překrásný objekt, kterému vévodí barokní styl, ve vlastnictví Habsburků, a to do roku 1569. Tehdy jej odkoupil od původního vlastníka Maxmilián II. Habsburkové byli vášnivými lovci, a tak se oprávněně předpokládalo, že v zahradách budou pobíhat lovečtí psi a budou se zde procházet okouzlující pávi. Maxmilián II. se však postaral o to, aby zde našlo nový domov i exotické ptactvo.

Tehdy však tato dnešní vídeňská dominanta ještě nebyla známá pod jménem Schönbrunn. Říkalo se jí Katterburg a patřila k ní i oplocená zahrada, kterou se ale uherskému vojsku podařilo zničit. Tento bezútěšný stav si však podle císaře Matyáše zahrada nezasloužila, a tak ji nechal pro lovecké účely opravit. Byl to právě on, kdo zahradu označil za „Krásnou fontánu“ – v překladu Schönbrunn.

Historie nejvýznamnější památky ve Vídni

Manželce císaře Ferdinanda II. – Eleonoře von Gobzaga – se v roce 1642 podařilo zbudovat letohrádek, který i ona sama označila za zámek Schönbrunn. Když ještě Ferdinand II. žil, jezdívali sem spolu, aby si užili lovecké výpravy. Po smrti manžela se však Eleonora rozhodla využít zámek pro jiné účely. Přesvědčila svou neteř a jejího manžela, císaře Ferdinanda III., aby ze zdejších zahrad vybudovali centrum dvorního života. A to se jim také podařilo. Zahrady se staly místem, kde se konala divadelní představení, v nichž, k velkému údivu mnohých Vídeňáků, účinkoval i samotný císař Leopold I. Rok 1683 byl však pro Schönbrunn tragickým. Právě tehdy se stal obětí tureckého obléhání, kterému nejprve těžce odolával, ale nakonec byl pokořen. O deset let později dal císař Leopold I. za úkol Bernardu Fischeru z Erlachu výstavbu loveckého zámečku, jehož plánů se architekt bravurně zhostil, a roku 1700 tak bylo dokončeno střední křídlo paláce. Výstavba paláce však byla následující rok pozastavena, a to kvůli španělské válce, která s sebou přinesla finanční problémy. Ze Schönbrunnu se po smrti Josefa I. nakrátko stalo vdovské sídlo Wilheminy Amálie, a to až do doby, kdy jej zdědil císař Karel VI., který jej posléze daroval své dceři Marii Terezii. Ta na nic nečekala a rychle se ujala svého plánu vytvořit zde výjimečné panství. Tohoto plánu se zhostil architekt Nicola Pacassi, který mu dal jeho nynější podobu. Schönbrunn se stal díky této významné panovnici centrem politického i společenského života a také místem, kde spatřil světlo světa císař František Josef, jehož chotí se pak stala okouzlující a všemi oblíbená Sisi. Schönbrunn je označován také za místo, kde císař strávil poslední chvíle svého života.

Zámecké komnaty Schönbrunn – co vidět a nepřehlédnout

Zámek Schönbrunn právem patří na seznam světového kulturního dědictví UNESCO, a to hlavně díky svému překrásnému vybavení ve stylu rokoko.

V zámku se nachází neuvěřitelných 1441 místností, veřejnosti je však zpřístupněno pouze 45. I tak každá z těchto místností stojí za to, abyste jí věnovali svou pozornost. Můžete vidět prosté pokoje císaře Franze Josefa či jeho chotě císařovny Sisi. Najdete tu i její osobní předměty, které v zámku zůstaly tak, jak je samotná císařovna opustila. Zamířit můžete i do zrcadlového sálu, kde se zrodila hvězda… Teprve šestiletý Wolfgang Amadeus Mozart zde rozvíjel své hudební nadání a taky se šušká, že právě na tomto místě se odvážil políbit císařovnu Marii Terezii. Za zmínku stojí i Čínský oválný kabinet, kde usedala Marie Terezie se státním kancléřem hrabětem Kounicem a radili se o budoucnosti země. Modrý čínský salón pamatuje konec monarchie, protože právě v něm podepsal roku 1918 císař Karel I. svou abdikaci. Kudy dál? Co například do pokoje Vieux-Laque, kam se uchyloval slavný Napoleon? A pokud jste to nevěděli, tak v Schönbrunnu najdete i kousek Čech. A sice české křišťálové lustry, které vám posvítí na rozsáhlé plochy s ornamenty ze 14karátového zlata. Milionový pokoj neskrývá miliony, ale je obložený růžovým dřevem s miniaturami dovezenými až z daleké Indie a Persie.

Zámecký park Schönbrunn

Ve Vídni není krásnějšího parku, než je tento schönbrunnský. V létě zde můžete spatřit kvetoucí záhony, kolem nichž se procházejí turisté ze všech koutů světa. Není možné minout zahradu, která leží u východní části paláce. Jen málokdo ví, že tato část zahrady leží jen pár metrů nad sklepem dvorní kuchyně. Zámek Schönbrunn patří k nejnavštěvovanějším místům ve Vídni a jeho nedílnou součástí je i zahrada, která měla zastínit tu ve Versailles. V roce 1900 bylo v Schönbrunnu vysázeno přes 25 000 orchidejí a 1 500 různých druhů květin, čímž si zahrada zasloužila prvenství v té době největší sbírky v Evropě.

Schönbrunn má za sebou bohatou historii, včetně bujarých večírků vídeňské smetánky. Dnes je hlavní atrakcí labyrint, kde se můžete, stejně jako císařská rodina, procházet a „zoufale“ pak hledat cestu ven. Bludiště ukrývá dvanáct znamení zvěrokruhu. Najít všechny ale není tak jednoduché, jak by se mohlo zdát. Volný čas můžete využít při procházce mezi živými ploty, kolem soch i fontán. Jednou z nich je Neptunbrunnen, kde najdete výjevy z řecké mytologie. Východní část parku je domovem kouzelné fontány Schöner Brunnen, která dle legendy učiní ty, co se z ní napijí, krásnými. Kronprinzengarten je částí zahrady, kde vládnou citrusové plody. Zavítat byste také měli k palmovému skleníku, který ukrývá mnoho středozemních, tropických a subtropických rostlin. Budova je rozdělena do tří pavilonů se třemi teplotními zónami, jež jsou vzájemně spojeny tunelovými chodbami. Ve skleníku najdete také největší leknín na světě, jehož průměr listu dosahuje až 1,20 metru.

Gloriette

Gloriette není jen místem, z jehož terasy máte krásný výhled na celou Vídeň, ale také upomínkou rakouského vítězství v bitvě u Kolína. Kdo za výstavbou stojí, vám odhalí nápis, který je na fasádě stavby: „Josepho II. Augusto et Maria Theresia Imperantib. MDCCLXXV.“  Kromě krásné vyhlídky si tu můžete vychutnat i vídeňskou kávu v kavárně, kde se také konají hudební neděle, jež jistě uvítají zejména milovníci klasiky a džezu. 

Koncerty v Schönbrunnu

Schönbrunn si zachoval svoji noblesu také díky tomu, že je i v 21. století centrem kulturního života. V tomto historickém prostředí si můžete užít vystoupení zdejšího orchestru, který hraje díla velikánů. Můžete se zaposlouchat do některé z nejznámějších oper Wolfganga Amadea Mozarta, kterou je Figarova svatba, Kouzelná flétna nebo třeba Don Giovanni. Milovníci operetní árie, valčíku a polky se jistě rádi ponoří do tvorby geniálního Johanna Strausse. Být členem orchestru v Schönbrunnu je významným oceněním, které si zaslouží jen renomovaní hudebníci. Sezóna zde začíná 1. dubna a končí 31. října. Vystoupení orchestru si můžete užít také od 24. prosince do 1. ledna.

Zoologická zahrada ve Vídni

Vídeňská zoo je jednou z nejlepších zoologických zahrad v Evropě a také nejstarší. To ovšem není žádný hendikep, ale spíše výhoda. Právě bohatá historie i poloha nedaleko slavného barokního zámku Schönbrunn, ke kterému také patří, ji činí pro mnohé návštěvníky atraktivní. Zoo Vídeň nezaspala v čase a jde s dobou. Žije v ní přes 500 živočišných druhů, včetně všemi milovaného pandy Fu Lonag, který se stal prvním mládětem pandy zplozeným přirozenou cestou. Dlouhé procházky napříč zoologickou zahradou nemusí být každému příjemné, a proto je tu pomoc v podobě žluto-zeleného vláčku, který projíždí všemi důležitými místy. Stačí ve správnou chvíli naskočit a užít si jízdu mezi divokou zvěří. Nenechte si ujít i další zážitek – krmení zvířat, které probíhá na rozličných místech v různou dobu. Pokud chcete vědět, co všechno na vás čeká, vydejte se s námi do Zoo Vídeň poznávat pandy, baroko a šarm monarchie. 

Praktické informace

Adresa: Schönbrunner Schlossstraße, 1130 Vídeň

Doprava: Metro U3 (oranžová) – výstup na Herrengasse, tramvaje č. 1, 2. D a J – výstup na Burgring, autobus č. 2A a 3A – výstup na Hofburg

Přístup pro tělesně postižené, toaleta pro vozíčkáře

Více informací o Schönbrunnu

https://www.schoenbrunn.at/ (německy)