23. 07. 2019 | Muzea, Památky, Rakousko, Tipy na cesty
Palác Belveder je pokladnicí, která však není plná drahokamů a zlata, ale
uměleckých děl slavných světových malířů a umělců. Ohromí vás největší sbírka
obrazů Gustava Klimta, palácové místnosti, kde žil slavný vojevůdce princ Evžen
Savojský i symetrické zahrady v barokním stylu. Prozradíme vám mnohá zdejší
dramata i to, jak se do paláce Belvedere dostat a jaké vstupenky jsou pro vás
cenově nejvýhodnější.
Za stavbou tohoto slavného paláce stál princ Evžen Savojský, kterému se
přezdívalo Malý kapucín. To vše kvůli jeho drobné postavě a oblibě v hnědé
barvě. Už od malička si rodina navíc přála, aby se Evžen dal na církevní dráhu.
Své rodiče poslechl, ale brzy poznal, že studium teologii, ač se jemu do
hloubky věnoval, není nic pro něj. Ve dvaceti letech odložil kariéru kněze na
hřebík a propadl své vášni, jíž byly životopisy slavných vojevůdců. Život
Alexandra Makedonského prý prince inspiroval natolik, že se z něj stal
vojevůdce. A v roce 1714 začal Evžen Savojský budovat své letní sídlo ve Vídni,
dnes známé jako Belvedere.
Klimt a drama
jeho Dámy ve zlatém
Ve vídeňském Belvederu najdete unikátní sbírku děl vídeňského malíře
Gustava Klimta. Jeden obraz zde však chybí. Je jím Dáma ve zlatém a film plný
dramatických zvratů zpracovaný nedávno na toto téma obletěl kina celého světa.
O práva na vlastnictví tohoto obrazu se za poslední desetiletí strhl obrovský
boj.
Modelem Klimtova obrazu byla továrníkova žena Adele Bloch-Bauerová, jejíž
portrét je nejkrásnějším secesním dílem a ikonou vídeňského umění. V roce 2000
v Rakousku proběhla restituce majetku zabaveného nacisty.
O navrácení rodinného díla se v té době pokoušela i Maria Altmannová (ve
filmu ji hraje slavná Helen Mirren), neteř továrníka Ferdinanda Bloch-Bauera.
Maria žalovala Rakousko o vlastnictví portrétu Adele Bloch-Bauerové a
dalších obrazů ze sbírky svého strýce, které byly v paláci Belvedere
vystavovány. V roce 2006 rakouští soudci rozhodli, že Maria Altmannová je
právoplatnou majitelkou tohoto a dalších čtyř obrazů z dílny Gustava Klimta.
Obraz Dáma ve zlatém neboli Portrét Adele Bloch-Bauerové byl posléze zakoupen
miliardářem Ronaldem Lauderem, který je nejen synem slavné Estée Lauderové,
která založila kosmetickou společnost nesoucí její jméno, ale také majitelem
galerie na Manhattanu, kde najdete díla rakouského a německého moderního
malířství.
Malý tip: Pokud chcete poznat Belvedere než do něj zamíříte, pak si zajděte
do kina na film Dáma ve zlatém od režiséra Simona Curtise, který nejen ukazuje
interiér paláce, ale rovněž také zachycuje život rodiny Bloch-Bauerové i boj o
vlastnictví portrétu Adele.
Horní
Belvedere, domov Schieleho i Kokoschky
Horní Belvedere však není proslulý jen jedním obrazem, ale především svou
působivou sbírkou rakouského umění, které se datuje od středověku až po
současnost. Ti, kdo se alespoň trochu zabývají uměním ví, že ukrývá největší
sbírku děl Gustava Klimta na světě. Dámu ve zlatém sice neuvidíte, zato
spatříte zlaté obrazy Polibek a Judita a dalších 22 obrazů, které zahrnují
portréty, krajiny a alegorické výjevy. Kromě Klimtova umění zde můžete vidět i
díla Egona Schieleho či Oskara Kokoschky. V Horním paláci se nikdy nebydlelo a
ani nebyl pro tyto účely stavěn. Už od 19. století se tato část paláce
používala jako umělecká galerie a místo, kde se lidé bavili třeba i během
cirkusového představení.
Horní palác je otevřen návštěvníkům denně od 10:00 do 18:00 hodin.
Dolní
Belvedere, zlaté pokoje i groteskní sál
Zatímco Horní Belvedere sloužil k reprezentačním účelům, Dolní Belvedere
plnil funkci obytného paláce. Obdivovat můžete mramorovou galerii, která se stala domovem soch tří žen z Herculanea.
V roce 1736 byly tyto sochy prodány drážďanskému soudu, a tak jejich autor
Parodi vytvořil další, které je věrohodně nahradily. V galerii stojí za to si
všímat zdí, které jsou zdobeny válečnými trofejemi. Právě díky nim poznáte
vojenské úspěchy prince Evžena. V této místnosti směřujte svůj zrak hodně
vysoko, jen tak totiž na stropě spatříte štukový reliéf oslavující prince jako
bojovníka.
Další obdivuhodnou místností je zlatý pokoj, který kdysi sloužil jako místo, kde se vedly dlouhé
konverzace. Jeho stěny byly kryty hedvábím se vzorem keřů a ptáků. Poté, co
palác převzala Marie Terezii, byla tato místnost proměněna ve zlatý pokoj,
někdy také nazývaný porcelánový pokoj.
Groteskní sál je natolik
výrazný, že je téměř nemožné jej minout. Malíř Jonas Drentwett se při zdobení
stropu jaksepatří vyřádil. Na zdech můžete hledat čtvero ročních období i
vyobrazení čtyř živlů. Fádní rozhodně nejsou ani stěny bez oken. Ty ukazují tři
grácie ztělesňující mužské a ženské principy.
Dolní Belvedere je otevřený každý den od 10:00 do 18:00 hodin. A
pozor, ve středu výjimečně až do 21:00 hodin.
Belvedere a
Zimní palác: skrytá chlouba prince EvženA
Zimní palác byl původně okázalým sídlem prince Evžena Savojského, který se
v 18. století dostal do vlastnictví císařovny Marie Terezie. Palác sloužil
mnoha účelům. Jednou byl užíván jako státní pokladnice, jindy zase jako
ministerstvo financí. V současné době jsou místnosti tohoto barokního skvostu
ponechány ve své původní podobě a jsou také přístupné pro veřejnost. Můžete tak
nahlédnout do modrého, žlutého i červeného pokoje a milovníci literatury a knih
se mohou podívat i do palácové knihovny. V zimním paláci jsou také ukryta
umělecká díla, která byla zapůjčena z drážďanského Zwingru. Podívat se můžete
na obrazy od Rembranta či Tiziana.
Belvedere a
exotická Oranžerie
Při prohlídce Belvederu se jděte podívat i do Oranžerie, která byla
vyhřívanou zimní zahradou, kde se pěstovaly pomerančovníky, kterým se díky
posuvné střeše nebývale dařilo. Po smrti prince Eugena byla Oranžérie
přemístěna do Schönbrunnu a vy se zde dnes můžete kochat sbírkou středověkého
umění. Do Oranžérie se dostanete denně od 10:00 do 18:00 hodin, a to v rámci
prohlídky Dolního Belvederu.
Unikátní
zahrady paláce Belvedere
Palácové zahrady jsou jediným místem, kde se můžete jako turisté vydat,
aniž byste platili vstupné. Zahrady, které spojují Dolní Belvedere s Horním
Belvederem, jsou otevřeny denně od 10:00 do 18:00 hodin. Architektem tohoto
parku se stal Dominique Girard, který dbal na to, aby zahrady ve stylu
italského a francouzského baroka byly vytvořeny v přísně symetrickém provedení
s centrální osou. Napříč zahradami spatříte živé ploty, stromy sahající až k
nebi, sochy i fontány.
Mohlo by se
hodit: vstupenky a doprava
Cena vstupenky na prohlídku Horního Belvederu běžně stojí 11 €, Dolního
Belvederu pak 9,50 €.
Pokud si koupíte ale jednotnou vstupenku na prohlídku obou subjektů,
zaplatíte „pouze“ 17 €. Mládež do 19 let má pak vstup do paláce Belvedere
zdarma.
Pokud si potřebujete zadat do svých navigací adresu, abyste palác bez
problému mohli najít, pak Horní Belvedere se nachází na adrese
Prinz-Eugen-Strasse 27 a jezdí zde tramvaj D (zastávka Schloss Belvedere), 18 a
O (zastávka Quartier Belvedere). Dolní Belvedere objevíte na adrese
Rennweg 6, kam vás zaveze tramvaj D, 71 (zastávka Unteres Belvedere).
Více informací
o paláci Belvedere
https://www.belvedere.at/ (němčina)
23. 07. 2019 | Památky, Rakousko, Tipy na cesty
Habsburkové zanechali ve Vídni četná dědictví v podobě
zajímavých památek. Nahlédněte do katedrály sv. Štěpána, která měla za úkol
zastínit Svatovítskou katedrálu v Praze, poznejte, proč habsburská šlechta
nebyla vpuštěna do Císařské hrobky, a kde se nachází srdce císařského rodu.
Zajít můžete i na prohlídku zimního sídla Hofburgu, kde se procházela
nejkrásnější vídeňská dáma – císařovna Sissi, jež je známá svou posedlostí po
štíhlosti.
Vídeň a památky č. 1: Katedrála sv. Štěpána
Katedrála sv. Štěpána je srdcem Vídně už nějaké to století. Stavba
chrámu byla započata už v roce 1137 a o deset let později byla dokončena. Tehdy
ještě nikdo nemohl tušit, že o více než dvě století později nechá Rudolf IV.,
zvaný Zakladatel, chrám kompletně zrekonstruovat a původně románský chrám získá
nový gotický kabát.
Této rekonstrukci však předcházel ještě příběh, ve kterém
ztvárnila hlavní roli dynastie Habsburků. Původně byl kostel věnován svatému
Štěpánovi, a to ještě v době druhé křížové výpravy. Věže, patřící do románské doby,
byly na chrám přistavěny mezi lety 1230 až 1245. O třináct let později zničil
velkou část kostela požár. Bylo tedy nutné započít rekonstrukci, která byla
dokončena už v roce 1263. S její finální verzí nebyl ovšem spokojený tehdejší
panovník Albert I., který nařídil vnést do stavby gotické prvky. V jeho plánech
pokračoval i jeho syn a dokonce i vnuk Rudolf IV., který se rozhodl z chrámu
sv. Štěpána vybudovat náboženské centrum rakouské říše. Katedrála sv. Štěpána
měla zastínit Svatovítskou katedrálu v Praze. O tom, zda se to Rudolfovi
podařilo, se budete muset přesvědčit na vlastní oči.
Stephansdom, jak chrámu místní říkají, není možné ve Vídni minout. Nad ostatní budovy vyčnívá svou střechou, která je mistrovským dílem tehdejších stavitelů. Už zdálky je možné spatřit dvouhlavého orla, který je symbolem habsburských císařů, a dva jednohlavé orly, kteří reprezentují Vídeň a Rakousko. O tom, že číslo 13 je s katedrálou magicky spojeno, svědčí počet zvonů, které se během slavnostního příchodu nového roku velkolepě rozezvoní. Nejznámější z 13 zvonů je bezesporu Pummerin, který je označen za druhý největší závěsný kostelní zvon v Evropě. Série trojek se pak dále objevuje na cestě do místnosti, která byla určena pro hlásné. Ta totiž vede přes 343 schodů. Z tohoto místa se můžete kochat výhledem na Vídeň a její slavné památky.
Katedrála nyní slouží jako sídlo vídeňských biskupů a arcibiskupů
a je také místem posledního odpočinku významných osobností, mezi něž patří
světoznámý skladatel W. A. Mozart. Ten zde dokonce uzavřel sňatek se svou
osudovou láskou. S chrámem sv. Štěpána se pojí nespočetně mnoho mýtů. Proslýchá
se, že na levé straně u hlavního vchodu se nachází podivné vtisky. Ty měly
vzniknout měřením velikostí bochníků od nespokojených zákazníků…
Vídeň a památky č. 2: Císařská hrobka
Až 149 Habsburků našlo od roku 1633 místo svého posledního
odpočinku pod kapucínským kostelem, z toho 12 císařů a 19 císařoven. Mezi nimi
také Marie Terezie s císařem Františkem I. Štěpánem Lotrinským, jejichž dvojitý
sarkofág je mistrovským dílem Balthasara Ferdinanda Mollse, který se podílel na
tvorbě asi 20 hrobek císařské rodiny Habsburků. Jeho životním dílem, na kterém
pracoval 21 let, je již zmiňovaný dvojitý sarkofág v rokokovém stylu. Marie
Terezie se se svým mužem probouzí ze spánku smrti a dívají se sobě do očí. Za
nimi anděl drží věnec z hvězd. Na bocích sarkofágu jsou zachyceny všechny
důležité okamžiky ze života této dvojice. Truchlící sochy na krajích sarkofágu
ukazují koruny, které upozorňují na významné panovnické tituly.
Vedle tohoto honosného sarkofágu je možné vidět prostou rakev
jejich syna Josefa II., která svou jednoduchostí utváří kontrast k okázalé
rakvi rodičů. Poslední císař, který zde byl pochován, byl František Josef I., a
to v roce 1916.
Ačkoliv byla těla významných členů habsburské dynastie uložena do
Kapucínské hrobky, jejich srdce se v letech 1654 až 1878 ukládala do hrobky
srdcí v Augustiniánském kostele. Tato – pro někoho zvláštnost – má prosté
odůvodnění. Všechny kostely tužily po tom, aby byly místem posledního odpočinku
této vznešené dynastie. Jejich hrobky jim měly zajistit prestiž. Habsburkům byl
díky tomu dopřán vícenásobný pohřební ceremoniál.
Mezi další zajímavosti patří pohřební obřad: Ke Kapucínské hrobce
šel průvod se zesnulým. Osoba v čele zaklepala na bránu, zpoza které se ozvalo:
„Kdo žádá o vstup?“ Načež vedoucí průvodu představil zesnulého všemi jeho
tituly. Mnich za branou odpověděl: „Toho neznám.“ Muž opět zaklepal na bránu a
představil zesnulého, tentokrát však jen s některými jeho tituly. Ani toto se
mnichovi nezamlouvalo natolik, aby družinu vpustil do hrobky. Potřetí muž
zaklepal na bránu a tentokrát zesnulého představil jako ubohého hříšníka. Tato
odpověď se mnichovi zamlouvala, načež odvětil: „Toho znám.“ A průvod vpustil
dovnitř.
Tento pohřební ceremoniál se dochoval dodnes a naposledy se konal
v červenci roku 2011, kdy byl v císařské hrobce pochován bývalý princ Otto
Habsburský, kterého taktéž mniši vpustili do hrobky až na třetí zaklepání.
Vídeň a památky č. 3: Hofburg
Centrem Habsburků se stal původně středověký hrad, který se rozšiřoval v závislosti na tom, jakou moc Habsburkové měli. A že jejich vliv stále rostl, je možné spatřit na honosné rezidenci zvané Hofburg, která sloužila hlavně jako zimní rezidence početného rodu. V letních měsících se Habsburkové sdružovali na zámku Schönbrunn. Habsburkové obývali Hofburg, centrum své moci, až do roku 1918. Dnes zde však můžete jít pozdravit prezidenta, podívat se do kongresového centra či obdivovat umělecké skvosty. Každou neděli si můžete v kapli užít mši, kterou doprovází zpěv vyhlášeného chlapeckého vídeňského sboru. Jedná se o opravdový kulturní zážitek, který ocení i hudební „labužníci“.
Hofburg je přístupný veřejnosti, a tak i vy můžete nahlédnout do
muzea Sisi, kde spatříte nejen předměty, které císařovna denně užívala, ale
také podobizny císařovny, které zachycují její posedlost po štíhlosti a kráse.
Prostřednictvím exponátů, mezi něž patří honosné šaty, dopisní obálky, cestovní
lékárnička i štětce na malování, vklouznete do světa císařovny Sisi a poznáte,
jaký byl život na tehdejším dvoře.
Jak probíhal běžný den monarchů? To zjistíte v Císařských
apartmánech, kde běžně pobíhaly děti císaře Františka Josefa I. Do habsburské
domácnosti můžete nahlédnout v konferenčních místnostech, pracovnách, ložnicích
i stylových koupelnách.
Máte-li slabost pro šperky a drahé kameny, pak si nenechte ujít klenotnici,
jež ukrývá nejvýznamnější sbírku klenotů, kterou Vídni závidí celý svět.
Spatřit můžete císařskou korunu Svaté říše Římské, císařskou korunu rakouskou,
burgundský poklad a také poklad Řádu zlatého rouna. Klenotnice však není jen
trezorem drahých kovů, ale i unikátů, které habsburská dynastie sbírala. Mezi
ně patří například dvoumetrový jednorožec.
Španělská dvorní jízdárna je dílem císaře Karla VI., který pověřil
stavbou hofburgské zimní jízdárny Josefa Emanuela Fischera z Erlachu. I vy
můžete ocenit jezdecké dovednosti světově známých lipicánů, pro které není
žádná pirueta problémem. Španělská dvorní jízdárna se pyšní dlouholetou
tradicí, která spadá do dob renesančních. Je dokonce považována za jedinou
instituci, kde se vysoká škola jezdeckého umění udržela v původní podobě.
Vídeň a památky č. 4: Augustiniánský kostel
Jak už víte, Augustiniánský kostel je místem, kde se nachází
Hrobka srdcí, ve které je uloženo až 54 srdcí rodu Habsburků. Kromě toho je
také místem, kde se konala svatba nejznámější vídeňské dvojice – císaře
Františka Josefa I. a Sisi, jež se stala symbolem vídeňské krásy. A nebyli
jediní, kdo zde uzavřeli sňatek. V roce 1736 si zde řekli své „ano“ císařovna
Marie Terezie a František I. Štěpán Lotrinský, dále pak korunní princ Rudolf s
princeznou Stephanií, a dokonce i Napoleon s Marií Luisou.
Více informací o Vídni a rodu Habsburků
http://www.stephanskirche.at/ (angličtina)
https://www.hofburg.com/ (němčina)
23. 07. 2019 | Památky, Rakousko, Tipy na cesty
Nádherný zámek, v jehož 1441 pokoji se procházela nejen císařovna Sissi,
ale i slavná Marie Terezie, ročně přiláká do Vídně miliony turistů. Se zámkem
se pojí podivuhodná historie plná nečekaných zvratů, bojů a opětovného
budování. Kromě milionového pokoje, zrcadlového sálu, kde Mozart objevil svůj
talent, nebo Modrého čínského salónu, který pamatuje konec monarchie, ukrývá
Schönbrunn i jiné architektonické skvosty, jako zámeckou zahradu s kouzelnou
fontánou, labyrint, kavárnu Gloriette i zoologickou zahradu.
Jak zámek
Schönbrunn ke svému jménu přišel
Vznik vídeňské ikony spadá do doby, kdy byl tento překrásný objekt, kterému
vévodí barokní styl, ve vlastnictví Habsburků, a to do roku 1569. Tehdy jej
odkoupil od původního vlastníka Maxmilián II. Habsburkové byli vášnivými lovci,
a tak se oprávněně předpokládalo, že v zahradách budou pobíhat lovečtí psi a
budou se zde procházet okouzlující pávi. Maxmilián II. se však postaral o to,
aby zde našlo nový domov i exotické ptactvo.
Tehdy však tato dnešní vídeňská dominanta ještě nebyla známá pod jménem
Schönbrunn. Říkalo se jí Katterburg a patřila k ní i oplocená zahrada, kterou
se ale uherskému vojsku podařilo zničit. Tento bezútěšný stav si však podle
císaře Matyáše zahrada nezasloužila, a tak ji nechal pro lovecké účely opravit.
Byl to právě on, kdo zahradu označil za „Krásnou fontánu“ – v překladu
Schönbrunn.
Historie
nejvýznamnější památky ve Vídni
Manželce císaře Ferdinanda II. – Eleonoře von Gobzaga – se v roce 1642
podařilo zbudovat letohrádek, který i ona sama označila za zámek Schönbrunn.
Když ještě Ferdinand II. žil, jezdívali sem spolu, aby si užili lovecké
výpravy. Po smrti manžela se však Eleonora rozhodla využít zámek pro jiné
účely. Přesvědčila svou neteř a jejího manžela, císaře Ferdinanda III., aby ze
zdejších zahrad vybudovali centrum dvorního života. A to se jim také podařilo.
Zahrady se staly místem, kde se konala divadelní představení, v nichž, k
velkému údivu mnohých Vídeňáků, účinkoval i samotný císař Leopold I. Rok 1683
byl však pro Schönbrunn tragickým. Právě tehdy se stal obětí tureckého
obléhání, kterému nejprve těžce odolával, ale nakonec byl pokořen. O deset let
později dal císař Leopold I. za úkol Bernardu Fischeru z Erlachu výstavbu
loveckého zámečku, jehož plánů se architekt bravurně zhostil, a roku 1700 tak
bylo dokončeno střední křídlo paláce. Výstavba paláce však byla následující rok
pozastavena, a to kvůli španělské válce, která s sebou přinesla finanční
problémy. Ze Schönbrunnu se po smrti Josefa I. nakrátko stalo vdovské sídlo
Wilheminy Amálie, a to až do doby, kdy jej zdědil císař Karel VI., který jej
posléze daroval své dceři Marii Terezii. Ta na nic nečekala a rychle se ujala
svého plánu vytvořit zde výjimečné panství. Tohoto plánu se zhostil architekt
Nicola Pacassi, který mu dal jeho nynější podobu. Schönbrunn se stal díky této
významné panovnici centrem politického i společenského života a také místem,
kde spatřil světlo světa císař František Josef, jehož chotí se pak stala
okouzlující a všemi oblíbená Sisi. Schönbrunn je označován také za místo, kde
císař strávil poslední chvíle svého života.
Zámecké
komnaty Schönbrunn – co vidět a nepřehlédnout
Zámek Schönbrunn právem patří na seznam světového kulturního dědictví
UNESCO, a to hlavně díky svému překrásnému vybavení ve stylu rokoko.
V zámku se nachází neuvěřitelných 1441 místností, veřejnosti je však
zpřístupněno pouze 45. I tak každá z těchto místností stojí za to, abyste jí
věnovali svou pozornost. Můžete vidět prosté pokoje císaře Franze Josefa či
jeho chotě císařovny Sisi. Najdete tu i její osobní předměty, které v zámku
zůstaly tak, jak je samotná císařovna opustila. Zamířit můžete i do zrcadlového
sálu, kde se zrodila hvězda… Teprve šestiletý Wolfgang Amadeus Mozart zde
rozvíjel své hudební nadání a taky se šušká, že právě na tomto místě se odvážil
políbit císařovnu Marii Terezii. Za zmínku stojí i Čínský oválný kabinet, kde
usedala Marie Terezie se státním kancléřem hrabětem Kounicem a radili se o
budoucnosti země. Modrý čínský salón pamatuje konec monarchie, protože právě v
něm podepsal roku 1918 císař Karel I. svou abdikaci. Kudy dál? Co například do
pokoje Vieux-Laque, kam se uchyloval slavný Napoleon? A pokud jste to nevěděli,
tak v Schönbrunnu najdete i kousek Čech. A sice české křišťálové lustry, které
vám posvítí na rozsáhlé plochy s ornamenty ze 14karátového zlata. Milionový
pokoj neskrývá miliony, ale je obložený růžovým dřevem s miniaturami dovezenými
až z daleké Indie a Persie.
Zámecký park
Schönbrunn
Ve Vídni není krásnějšího parku, než je tento schönbrunnský. V létě zde
můžete spatřit kvetoucí záhony, kolem nichž se procházejí turisté ze všech
koutů světa. Není možné minout zahradu, která leží u východní části paláce. Jen
málokdo ví, že tato část zahrady leží jen pár metrů nad sklepem dvorní kuchyně.
Zámek Schönbrunn patří k nejnavštěvovanějším místům ve Vídni a jeho nedílnou
součástí je i zahrada, která měla zastínit tu ve Versailles. V roce 1900 bylo v
Schönbrunnu vysázeno přes 25 000 orchidejí a 1 500 různých druhů květin, čímž
si zahrada zasloužila prvenství v té době největší sbírky v Evropě.
Schönbrunn má za sebou bohatou historii, včetně bujarých večírků vídeňské
smetánky. Dnes je hlavní atrakcí labyrint, kde se můžete, stejně jako císařská
rodina, procházet a „zoufale“ pak hledat cestu ven. Bludiště ukrývá dvanáct
znamení zvěrokruhu. Najít všechny ale není tak jednoduché, jak by se mohlo
zdát. Volný čas můžete využít při procházce mezi živými ploty, kolem soch i
fontán. Jednou z nich je Neptunbrunnen, kde najdete výjevy z řecké mytologie.
Východní část parku je domovem kouzelné fontány Schöner Brunnen, která dle
legendy učiní ty, co se z ní napijí, krásnými. Kronprinzengarten je částí
zahrady, kde vládnou citrusové plody. Zavítat byste také měli k palmovému
skleníku, který ukrývá mnoho středozemních, tropických a subtropických rostlin.
Budova je rozdělena do tří pavilonů se třemi teplotními zónami, jež jsou
vzájemně spojeny tunelovými chodbami. Ve skleníku najdete také největší leknín
na světě, jehož průměr listu dosahuje až 1,20 metru.
Gloriette
Gloriette není jen místem, z jehož terasy máte krásný výhled na celou
Vídeň, ale také upomínkou rakouského vítězství v bitvě u Kolína. Kdo za
výstavbou stojí, vám odhalí nápis, který je na fasádě stavby: „Josepho II.
Augusto et Maria Theresia Imperantib. MDCCLXXV.“ Kromě krásné vyhlídky si
tu můžete vychutnat i vídeňskou kávu v kavárně, kde se také konají hudební
neděle, jež jistě uvítají zejména milovníci klasiky a džezu.
Koncerty v
Schönbrunnu
Schönbrunn si zachoval svoji noblesu také díky tomu, že je i v 21. století
centrem kulturního života. V tomto historickém prostředí si můžete užít
vystoupení zdejšího orchestru, který hraje díla velikánů. Můžete se
zaposlouchat do některé z nejznámějších oper Wolfganga Amadea Mozarta, kterou
je Figarova svatba, Kouzelná flétna nebo třeba Don Giovanni. Milovníci operetní
árie, valčíku a polky se jistě rádi ponoří do tvorby geniálního Johanna
Strausse. Být členem orchestru v Schönbrunnu je významným oceněním, které
si zaslouží jen renomovaní hudebníci. Sezóna zde začíná 1. dubna a končí 31.
října. Vystoupení orchestru si můžete užít také od 24. prosince do 1. ledna.
Zoologická
zahrada ve Vídni
Vídeňská zoo je jednou z nejlepších zoologických zahrad v Evropě a také nejstarší. To ovšem není žádný hendikep, ale spíše výhoda. Právě bohatá historie i poloha nedaleko slavného barokního zámku Schönbrunn, ke kterému také patří, ji činí pro mnohé návštěvníky atraktivní. Zoo Vídeň nezaspala v čase a jde s dobou. Žije v ní přes 500 živočišných druhů, včetně všemi milovaného pandy Fu Lonag, který se stal prvním mládětem pandy zplozeným přirozenou cestou. Dlouhé procházky napříč zoologickou zahradou nemusí být každému příjemné, a proto je tu pomoc v podobě žluto-zeleného vláčku, který projíždí všemi důležitými místy. Stačí ve správnou chvíli naskočit a užít si jízdu mezi divokou zvěří. Nenechte si ujít i další zážitek – krmení zvířat, které probíhá na rozličných místech v různou dobu. Pokud chcete vědět, co všechno na vás čeká, vydejte se s námi do Zoo Vídeň poznávat pandy, baroko a šarm monarchie.
Praktické informace
Adresa: Schönbrunner Schlossstraße, 1130 Vídeň
Doprava: Metro U3 (oranžová) – výstup na Herrengasse,
tramvaje č. 1, 2. D a J – výstup na Burgring, autobus č. 2A a 3A – výstup na
Hofburg
Přístup pro tělesně postižené, toaleta pro vozíčkáře
Více informací o Schönbrunnu
https://www.schoenbrunn.at/ (německy)
23. 07. 2019 | Muzea, Památky, Rakousko, Tipy na cesty
Vídeň a památky, to jde k sobě, že? Víte však, jakého “faux pas” se
dopustil mladičký Mozart v Schönbrunnu, jak si netrhnout ostudu ve Státní
opeře, proč do Rathausu chodit jedině zadním vchodem? Nebo proč je sbírka
Gustava Klimta v Belvederu tak malá a kde je pohřbena babička Boženy Němcové?
Nevíte? Tedy čtěte náš velký přehled představující Vídeň a památky v jiném
světě. A pak v klidu sedněte na autobus a přijeďte prozkoumat město, které je
domovem sacherova dortu a vídeňské kávy.
Vídeň a
památky č. 1: Zámek Schönbrunn v zajetí stromů a květin
Za nejnavštěvovanější místo Vídně je možné považovat zámek
Schönbrunn, který čítá neuvěřitelných 1441 místností. No jen si představte,
kolik práce musely mít služebné, než ve všech komnatách umyly podlahy. Neměnili
byste s nimi, že? Na prohlídce však dávejte bedlivý pozor, abyste během
podrobného, avšak někdy docela zdlouhavého výkladu zámeckého průvodce nezaspali
zrcadlovou komnatu. Ta totiž skrývá nejedno tajemství. Mladý Mozart právě v
této místnosti pořádal svůj první koncert. A dokonce se šušká, že tento teprve
šestiletý chlapec zde políbil císařovnu Marii Terezii.
Zámek Schönbrunn zná každý turista tedy díky Habsburkům, “nemravnému”
Mozartovi a dřívějšímu bohatému společenskému životu, ale místo, které si
zaslouží opravdový obdiv, se nachází jen pár metrů od tohoto barokního zámku.
Schönbrunnské zahrady skrývají opravdovou přírodní krásu. Není možné, abyste
minuli zahradu korunního prince
Rudolfa, která leží v popředí východní části paláce. Zajímat vás určitě
bude, že část zahrady leží jen pár metrů nad sklepem dvorské kuchyně. Uhádnete,
kde přesně se to místo nachází? Schönbrunn není jenom o historii, ale také o
zábavě. Nebojte, kolotoče ani nic podobného vás obtěžovat nebude. Zkusit zahnat
nudu můžete v bludišti a labyrintu!
Pokud už víte, kudy vede cesta z bludiště ven, pak se z vyvýšeného místa
můžete bavit při pohledu na ostatní, jak zoufale bloudí a neví kudy kam. Je pravdou,
že naše povahy určují znamení, ve kterých jsme se narodili? Bludiště ukrývá
těchto dvanáct znamení zvěrokruhu. Najít všechny není tak jednoduché, jak by se
mohlo zdát. Nejeden dospělý odcházel s brekem po nesplněném úkolu. V labyrintu
můžete také otestovat své matematické schopnosti a obřím kaleidoskopem spatříte
své skvostné křivky ze všech úhlů.
A mimochodem víte, že v těsné blízkosti je i zoo Vídeň?
Vídeň a
památky č. 2: Ringstraße oslavila 160. narozeniny
Pokud máte málo času a chcete toho vidět co nejvíce, pak zamiřte na
vídeňskou třídu Ringstraße, která se může pyšnit těmi
nejdůležitějšími veřejnými budovami v celé Vídni. V roce 2017 oslavila
dokonce své 160. výročí od svého otevření. Jestliže se rádi řídíte osvědčenými
radami, pak doporučujeme vstát brzy ráno, a ještě před snídaní si jít zaběhat
na Ringstraße. Na chodnících určitě potkáte další běžce, kteří si památky
nejlépe užijí touto formou. Nebudete se muset prodírat všudypřítomnými turisty
a možná vám zbude čas i na nějaký kulturní zážitek či na ženami milované
nákupy.
Při prohlídce Ringstraße můžete spatřit budovu parlamentu, divadlo
Burgtheater,radnici, vídeňskou burzu a
samozřejmě Státní operu, na
jejíž skvostná představení přijíždí milovníci klasické hudby nejen z Evropy,
ale i z Asie a Ameriky. A teď malé doporučení. Pokud se rádi oblékáte pohodlně
a preferujete “pohodové” oblečení, pak si jej prosím do Vídeňské státní opery
neberte. Mohli byste si z ostudy ušít kabát. Mnozí obdivovatelé opery se na
návštěvu jednoho z téměř 60 představení, které se zde za rok odehrají, nebo
spíše odzpívají, připravují i několik měsíců. Dámy řeší, zda se jejich róba
hodí k botám, které si večer obují, pánové se zase rozhodují, zda je vhodné
zvolit kravatu nebo motýlka.
Vídeň a
památky č. 3: Do Rathausu zadním vchodem
Za speciální zmínku stojí budova radnice, která leží na Ringstraße. Tato
ikonická budova, která má osobitý charakter, každý týden (v pondělí, úterý a
pátek) od 13:00 hodin otevírá dveře návštěvníkům. O prohlídky s průvodcem je
velký zájem, tak raději přijďte včas a mějte na paměti, že pokud se chcete
prohlídky zúčastnit, pak musíte do radnice zamířit vchodem z Friedrich Schmidt
Platz. Mnoho turistů na to zapomíná, a pak zmateně bloudí, což váš případ
rozhodně nebude. Tuto neogotickou budovu navrženou Friedrichem von Schmidtem
považuje za své pracoviště neuvěřitelných 2000 lidí. Náměstí před radnicí patří
kulturnímu životu, a to v každém ročním období. Zahnat nudu můžete na filmovém
festivalu, v cirkusu, na vánočních trzích i na ledovém kluzišti. Rathausplatz
je něco jako pražský “Václavák”. Když si s někým chcete dát schůzku, tak jedině
u radnice. Tam to prostě žije!
Vídeň a
památky č. 4: Zentralfriedhof, za babičkou B. Němcové
Velkým zážitkem se pro vás může stát i procházka hřbitovem Zentralfriedhof. Zajít pozdravit
světoznámé umělce, kteří na tomto místě pokojně odpočívají můžete každý den.
Čekat na vás bude Beethoven, Schubert i Strauss. A vlastenci mohou navštívit
hrob cestovatele Emila Holuba či Magdaleny Novotné, která se stala inspirací Boženy
Němcové k napsání Babičky. Pokud čekáte, že na místním hřbitově naleznete hroby
zemřelých Habsburků, pak byste hledáním ztráceli čas. Jejich ostatky jsou
uloženy v Kapucínské hrobce již
od 17. století.
Vídeň a
památky č. 5: Stephansdom, čas k modlení
Nejste správnými turisty, pokud při návštěvě Vídně nezavítáte alespoň do
jednoho chrámu či katedrály. Pravým signifikantem Vídně je Stephansdom, goticko-románský chrám z
12. století, ve kterém sňatek se svou láskou dokonce uzavřel Mozart. Zde došlo
také k poslednímu rozloučení s tímto světoznámým skladatelem. Stephansdom není
možné ve Vídni minout, a to zejména kvůli střeše, která je mistrovským dílem.
stavitelů, kteří se na ní barvami opravdu “vyřádili”. Můžete tu spatřit
dvouhlavého orla, který je symbolem habsburských císařů či dva jednohlavé orly,
kteří reprezentují Vídeň a Rakouskou republiku.
Vídeň a
památky č. 6: Belveder pro milovníky Klimta
Po Schönbrunnu druhou nejnavštěvovanější památkou Vídně je jednoznačně
palácový komplex Belveder, domov výtvarného umění. Co bylo Klimtovou,
Renoirovou a Monetovou inspirací při tvorbě, můžete zjistit při prohlídce
obrazů, které jsou zde po dlouhou dobu vystavovány. Belveder ukrývá 24
neuvěřitelných děl od Gustava Klimta. A víte, že jich mohlo být daleko víc?
Bohužel tento nadaný malíř zemřel v 56 letech, a tak řada obrazů zůstala
nedokončených. Jaká to škoda! Návštěva Belvederu se nedá stihnout za hodinu.
Pokud si chcete užít rozkvetlé zahrady, po kterých se procházel nejeden císař,
pak si vyhraďte alespoň 3 hodiny.
Více informací
o Vídni
https://www.wien.info/cs (čeština)
https://www.wien.gv.at/ (němčina)
23. 07. 2019 | Muzea, Památky, Rakousko, Tipy na cesty
vídeňským muzeem. Nahlédněte do zlatého kabinetu, odhalte, jakým způsobem
Gustav Klimt studoval ženské tělo anebo se zaposlouchejte do dramatických osudů
majitelů této skvostné stavby.
Albertina ve
Vídni: po stopách historie
Císařovna Marie Terezie byla tvrdá panovnice a své děti prý vychovávala
velice přísně. Jednu výjimku u celkem šestnácti potomků přece jen ale udělala.
Marie Kristina nebyla benjamínek ani jediná dcera, narodila se jako čtvrtá
dcera a svou matkou byla nevídaně rozmazlována. Tuto výsadu si prý zasloužila
svým “magickým” datem narození. Na svět totiž přišla na 25. narozeniny své
matky.
A štěstí se Mimi, jak jí přezdívali, drželo i v životě. Jako vůbec jediná
se mohla provdat z lásky (byť samozřejmě v souladu s politickými zájmy
Habsburků). Její choť Vévoda Albert Sasko-Těšínský náležitě oceňoval její
znalosti, ať už se to týkalo jazyků (mluvila německy, francouzsky, italsky a
anglicky) nebo smyslu pro umění. Právě tento společný koníček pomáhalo manželům
překonat mnohá životní dramata: první dítě jim zemřelo brzy po narození, Marie
Kristina dostala horečku omladnic, Albert neštovice a další děti už mít
nemohli. Propadli proto rozšiřování svých uměleckých sbírek a že v tomto svém
počínání byli skutečně plodní uvidíte právě v Albertině.
Albertina je jedna z nejkrásnějších a také nejvyhledávanějších staveb
Vídně. Nachází se přímo za rohem Vídeňské státní opery, odkud to k paláci
Habsburků trvá jen 3 minuty, pokud se ovšem vydáte ulicí Operngasse. V tomto
největším habsburském obytném paláci se ukrývá nejcennější grafická sbírka na
světě, která čítá neuvěřitelných 60 000 kreseb od světových mistrů.
Prohlídka
paláce
21 luxusním pokojům s drahocenným nábytkem dominuje sál múz, který byl využíván pro pompézní plesy a bohaté večeře vídeňské šlechty. Aby si rakouská aristokracie viděla do talíře, bylo do sálu umístěno hned pět křišťálových lustrů.
Jaké bohatství ukrývá zlatý kabinet? To ví vévoda Albert, který místnost nechal vyzdobit speciální slitinou tvořenou 23karátovým zlatem, půlkarátovým stříbrem a půlkarátovou mědí.
Nuda v paláci rozhodně nebyla. O tom se můžete na vlastní oči přesvědčit v kulečníkovém pokoji, který opětovaně navštěvoval vévoda Albert a arcivévoda Karel. Oba pány prý hazardní hry až tak nezajímaly a namísto toho si raději zahráli kulečník.
Albertina má člověka zaujmout již u vchodu, tak to alespoň chtěli Habsburkové, a proto i přijímací salónek, kde byly vítány vznešené osobnosti ze všech koutů světa, působí na svoji dobu opravdu bezmála revolučně. Projít se tak můžete po parketových dýhách z citroníku, mahagonu i palisandru. Není divu, že vídeňské památky patří k nejnavštěvovanějším v Evropě. Ukrývají nejedno tajemství, o kterém se dozvíte v článku Vídeň a památky.
Albertina a
sbírka grafiky
Albertina má nejrozsáhlejší uměleckou sbírku grafiky na světě, která
zahrnuje 60 000 kreseb a akvarelů a až milion grafických uměleckých děl
sahajících do doby od pozdní gotiky až po současnost.
Při prohlídce narazíte na unikátní obrazy Albrechta Dürera, Rubensovy dětské
studie i díla velikánů, jakým byl Leonarda da Vinci, Michelangelo Buonarroti,
Raphael Santi, Honoré Fragonard. Anebo samozřejmě i umělci dob relativně
nedávných jako Gustav Klimt, Oskar Kokoschka, Jackson Pollock či Andy Warhol.
Albertina:
vše, co musíte vědět
Bývalé sídlo rakouské šlechty a dnes jedno z největších vídeňských
muzeí je osobám mladším 19 let přístupné zdarma. Navštívit ho můžete každý den
od 10:00 do 18:00 h (výjimkou je středa, kdy dveře zůstávají otevřené až do
21:00). Poloha Albertina je tak pozoruhodná, že si budovu jako kulisu zvolili
také mnozí filmaři (točil se tu například film Před úsvitem).
A nejde jen o budovu a exponáty jako takové: skvělý je i výhled na město! Z balkónu
se můžete kochat výhledem nejen na památky rakouské metropole, ale i na Alpy,
které se táhnou v dáli.
Vševědoucí osoba, skrývající se za hlasem v audioprůvodci, vám palác
představí do nejmenších podrobností. Pokud vám to ale nestačí a toužíte se
vzdělávat i doma, pak se na cestě ven nezapomeňte zastavit v místním obchůdku
se suvenýry, kde jsou nejen upomínkové předměty, ale také knihy.
A pokud byste raději naslouchali někomu “živějšímu”, zarezervujte si jednu
ze tří prohlídek. Na vybranou máte z několika možností:
- Mistrovská díla moderního
umění v Albertině. Na této prohlídce budete cestovat v čase a
zhodnotíte tak 100 let umění (od klasické moderny po současné umění)
- Po stopách vévody Alberta a
vévodkyně Marie Kristiny je prohlídka, při níž nakouknete do života
Habsburků
- Poslední typ prohlídky vás upozorní na aktuální a
nejnovější výstavy, které se v Albertině konají.
Více informací
o Albertině:
https://www.albertina.at/ (němčina)
3 stránka z celkem 9«...»Poslední »
