+420 731 222 111 info@eurolines.cz

Chrám sv. Štěpána je jako pokladnice mýtů a legend. Poznejte tajemství stavby, která po století měnila kabát a poznejte příběh o kohoutovi, který dnes střeží chrám. Zjistíte také, jak zvuk zvonů ze Stephansdomu pomohl Beethovenovi a jaký mají význam orli na střeše chrámu.

Nahlédnutí do historie budování Stephansdomu

Jedním ze symbolů Vídně je chrám sv. Štěpána. Když byla stavba v roce 1137 započata, nikdo netušil, že projde tak velkým množstvím rekonstrukcí. Původně románský chrám hned několikrát změnil kabát a stal se gotickou stavbou.

Hlavním důvodem přestavby byl požár, kvůli kterému bylo nutné chrám navrátit do původního stavu. Finální přestavba byla dokončena v roce 1263, ale tehdejšímu vládci Albertu I. se vzhled chrámu nelíbil. Představoval si stavbu, které budou dominovat prvky gotického stylu, a tak nezbývalo nic jiného, než se opět pustit do přestavby, která trvala dlouhá léta. O gotický nádech Stephansdomu se zasloužil Albertů syn a dokonce i vnuk Rudolf IV.

A u gotiky nezůstalo. Původně nedokončená severní věž byla úspěšně dostavěna v roce 1579, a to v renesančním stylu. V 18. století získal chrám trochu nádech baroka v podobě hlavního oltáře, který nese vyobrazení prvního mučedníka – sv. Štěpána.

Slibovaná legenda, která se nese po staletí

Nejznámější příběh, který se pojí se Stephansdomem se odehrává v 15. století, kdy rytíř Kaspar von Schlezer je vybrán císařem, aby doručil důležitý vzkaz sultánovi až do daleké Konstantinopole. Tento rozkaz mu není zrovna pochuti. Doma má mladou ženu, o kterou se bojí a kterou nechce opustit. Rozkaz je ale rozkaz, a tak musí Kaspar uposlechnout svého panovníka a vydat se na cestu. Po dlouhé výpravě konečně přijíždí k sultánovi a zprávu mu předává. Během svého návratu jej ale napadnou banditi, zajmou ho a prodají do otroctví. Tím ovšem legenda nekončí.

Kasparova žena čeká na svého muže několik let. Když se stále nevrací, chystá se provdat za jiného. Noc před její svatbou má zajatý Kaspar sen, kde vidí svou ženu stát před oltářem se svým kamarádem. Na konci své noční můry slyší tichý hlas, který mu říká, že je stále čas, aby tomuto sňatku zabránil. Řešením je přislíbit duši ďáblu, který mu slíbí, že ho za pár hodin do Vídně dopraví. Kasparovi nezbývá nic jiného, než na dohodu přistoupit. Rytíř má však jednu podmínku. Pokud se během cesty do Vídně probudí, duše peklu nepřipadne. Ďábel souhlasí.

Oba nasedají na kohouta a vydávají se k chrámu sv. Štěpána, kde se má svatba konat. Když se blíží k cíli, začíná svítat a kohout, jak mu přikazuje příroda, zakokrhá. Tím Kaspara probouzí z hlubokého spánku a zachrání tak jeho duši.

Co ale rytířova žena? Stíhá Kaspar svatbu přerušit? Happy end se v tomto příběhu samozřejmě koná. Svatbu v chrámu sv. Štěpána se podaří Kasparovi zastavit. Z vděčnosti ke kohoutu, který ho osvobodil z otroctví a přivádí zpátky do Vídně, nechává Kaspar umístit železného kohouta na střechu chrámu, kde je až dodnes. Tento kohout se stává nejenom symbolem vděku, ale také slouží jako ochrana před ďáblem, který může vykonávat své špatné činy jen do svítání a kohoutova prvního zakokrhání.

Čím dalším se Stephansdom proslavil?

Pokud jste dočetli legendu až do konce, pak víte, že se u Stephansdomu máte dívat na střechu, kterou chrání kohout. Tomu dnes dělají také společnost orlové, díky kterým se z chrámu sv. Štěpána stalo mistrovské dílo, které nad ostatními vídeňskými památkami vyčnívá. Už zdálky spatříte na střeše chrámu, který měl zastínit Svatovítskou katedrálu, dvouhlavého orla, který představuje symbol habsburských císařů, a dva jednohlavé orly, kteří reprezentují Vídeň a Rakousko.

Co byste před návštěvou chrámu sv. Štěpána měli vědět?

Do Stephansdomu můžete nahlédnout samozřejmě zdarma, i když za komentované prohlídky nebo vstup do věží, který vede přes 343 schodů, nějaké to euro zaplatíte. Dnes toto místo slouží především jako sídlo vídeňských biskupů a arcibiskupů, ale také jako místo posledního odpočinku významných osobností, mezi něž patří světoznámý skladatel W. A. Mozart, který se právě ve Staphansdomu oženil a nechal pokřtít dvě ze svých dětí.
Za zmínku rozhodně také stojí Pummerin, jeden z největších zvonů v celém Rakousku, který váží přes 20 000 kg. Právě díky zvonům na chrámu sv. Štěpána zjistil Ludwig van Beethoven, jak vážné jsou jeho problémy se sluchem. Při jejich rozezvučení se ptáci, sedící na zvonici, rozletěli do všech koutů a Ludwig v tu chvíli pochopil, že zvony, které dříve bez problémů rozeznal, dnes vůbec neslyší.

S chrámem sv. Štěpána se pojí nespočetně mnoho mýtů. Proslýchá se, že na levé straně u hlavního vchodu se nachází podivné vtisky. Přijdete na to, odkud se tu vzaly?

Do Stephansdomu se dostanete podzemkou U1 nebo U3. Stačí vystoupit na stanici Stephansplatz.